První železniční nehoda, aneb jak jsem ve Vranovicích hledal a nenašel „První železniční neštěstí u nás? Kdysi tady byla na fasádě pamětní deska, ale tu někdo ukradl,“ sdělila mi ochotně paní na nádraží ve Vranovicích.Když se zrodila lokomotiva, označil ji papež za dílo ďáblovo. Někde se dokonce budovaly ploty kolem železniční trati, aby se lidé nemuseli dívat na ten ďáblův supící vynález.Stavba železnice na našem území, konkrétně na trati Vídeň – Brno, byla zahájena v roce 1837. Slavný den nastal v neděli 7. července 1839, kdy přijel do Brna po 144 kilometrech nově vystavěných kolejí první vlak z Vídně. Čtyři parní lokomotivy (Bruna, Hercules, Gigant a Bucefalos) táhly čtyři soupravy vagonů, ve kterých cestovalo přes tisíc lidí, převážně z Vídně. Angličtí strojvůdci ve fraku, na hlavě cylindr, na rukou bílé rukavičky, slunečné počasí, a tudíž z toho byla v Brně velká sláva.Po náležité oslavě se vydal odpoledne vlak na zpáteční cestu. Nedojel ale daleko. Nový vynález ukázal také méně přívětivou tvář. Ve stanici… „První železniční neštěstí u nás? Kdysi tady byla na fasádě pamětní deska, ale tu někdo ukradl,“ sdělila mi ochotně paní na nádraží ve Vranovicích.Když se zrodila lokomotiva, označil ji papež za dílo ďáblovo. Někde se dokonce budovaly ploty kolem železniční trati, aby se lidé nemuseli dívat na ten ďáblův supící vynález.Stavba železnice na našem území, konkrétně na trati Vídeň – Brno, byla zahájena v roce 1837. Slavný den nastal v neděli 7. července 1839, kdy přijel do Brna po 144 kilometrech nově vystavěných kolejí první vlak z Vídně. Čtyři parní lokomotivy (Bruna, Hercules, Gigant a Bucefalos) táhly čtyři soupravy vagonů, ve kterých cestovalo přes tisíc lidí, převážně z Vídně. Angličtí strojvůdci ve fraku, na hlavě cylindr, na rukou bílé rukavičky, slunečné počasí, a tudíž z toho byla v Brně velká sláva.Po náležité oslavě se vydal odpoledne vlak na zpáteční cestu. Nedojel ale daleko. Nový vynález ukázal také méně přívětivou tvář. Ve stanici…