Skály Koukalky u Chotěboře Setkáme se s nimi na červeně značené turistické trase vedoucí z Chotěboře do kaňonu řeky Doubravy. Od centra města jsou vzdáleny přibližně 1.5 km směrem na východ a narazíme na ně jen kousek za kaplí sv.Anny s upravenou studánkou. Přerušovaný pás skal se šesti výraznými a několika menšími útvary se od rudě značené trasy táhne více jak 500 metrů k severozápadu. Skalní výchozy vystupují ze strukturního hřbetu, který je tvořen ortorulami a migmatity tzv.bíleckého tělesa přináležícího k horninám kutnohorského krystalinika. Jedná se o světle šedé horniny s převahou světlých minerálů tvořených křemenem, muskovitem, plagioklasem, živcem a částečně i biotitem. Místy je tu k nalezení i rozpadlý granát, rutil, apatit a zirkon. Stěny mrazových srubů tvoří drobnější až středně zrnitý a dvojslídý biotický muskovit. Koukalkami se nenazývají z toho důvodu, že by na návštěvníky vesele „jukaly“ z lesa (ten je mimochodem v současnosti stejně v celém pásu skal vyrubán), ale proto, že tento… Setkáme se s nimi na červeně značené turistické trase vedoucí z Chotěboře do kaňonu řeky Doubravy. Od centra města jsou vzdáleny přibližně 1.5 km směrem na východ a narazíme na ně jen kousek za kaplí sv.Anny s upravenou studánkou. Přerušovaný pás skal se šesti výraznými a několika menšími útvary se od rudě značené trasy táhne více jak 500 metrů k severozápadu. Skalní výchozy vystupují ze strukturního hřbetu, který je tvořen ortorulami a migmatity tzv.bíleckého tělesa přináležícího k horninám kutnohorského krystalinika. Jedná se o světle šedé horniny s převahou světlých minerálů tvořených křemenem, muskovitem, plagioklasem, živcem a částečně i biotitem. Místy je tu k nalezení i rozpadlý granát, rutil, apatit a zirkon. Stěny mrazových srubů tvoří drobnější až středně zrnitý a dvojslídý biotický muskovit. Koukalkami se nenazývají z toho důvodu, že by na návštěvníky vesele „jukaly“ z lesa (ten je mimochodem v současnosti stejně v celém pásu skal vyrubán), ale proto, že tento…