Mezi Hranicemi a Přerovem (kdysi a poprvé) Když jsme takto jednou s přáteli debatovali o tom, kam vyrazit na tradiční výlet, navrhl jsem Hranice. Tedy ne státní, ale ty severomoravské, u kterých se na vlakových nádražích pro jistotu přidává „přívlastková koncovka“ na Moravě. Všichni se na mě podívali, jako bych se právě viditelně zbláznil, a zeptali se, proč chci – ještě před návštěvou dr. Chocholouška - vidět zrovna cementárnu. S myšlenkou, že kvůli jejich dobrému sponzoringu kvalitní házené, jsem neuspěl, a tak muselo přijít něco silnějšího. A tím něčím byl zdejší renesanční zámek s arkádovým nádvořím „zakrytým skleníkovým plexisklem“. Tomuto kalibru už neodolal nikdo, takže bylo domluveno. A jelo se. Nejprve já vlakem do Olomouce, kde se přidali ostatní, a potom stejným dopravním prostředkem do Hranic (na Moravě). Již z dálky mi všichni ukazovali hranického giganta, který je doposud od (jiné než čistě pracovní) návštěvy tohoto města spíše silně odrazoval. Já se ale vysloveně těšil a i své kolegy nabádal k… Když jsme takto jednou s přáteli debatovali o tom, kam vyrazit na tradiční výlet, navrhl jsem Hranice. Tedy ne státní, ale ty severomoravské, u kterých se na vlakových nádražích pro jistotu přidává „přívlastková koncovka“ na Moravě. Všichni se na mě podívali, jako bych se právě viditelně zbláznil, a zeptali se, proč chci – ještě před návštěvou dr. Chocholouška - vidět zrovna cementárnu. S myšlenkou, že kvůli jejich dobrému sponzoringu kvalitní házené, jsem neuspěl, a tak muselo přijít něco silnějšího. A tím něčím byl zdejší renesanční zámek s arkádovým nádvořím „zakrytým skleníkovým plexisklem“. Tomuto kalibru už neodolal nikdo, takže bylo domluveno. A jelo se. Nejprve já vlakem do Olomouce, kde se přidali ostatní, a potom stejným dopravním prostředkem do Hranic (na Moravě). Již z dálky mi všichni ukazovali hranického giganta, který je doposud od (jiné než čistě pracovní) návštěvy tohoto města spíše silně odrazoval. Já se ale vysloveně těšil a i své kolegy nabádal k…