Konec léta na Makču Pikču Bývaly doby, kdy jsem se celkem pravidelně (tedy pokud se trasa pohybovala kolem) navštěvoval i útroby a exteriéry hradu Sovince. Paradoxně až v sousedním kraji (tedy Moravskoslezském) z toho našeho Olomouckého to je nedaleko (hranice probíhá nedaleko, cca 2 km). Nicméně hrad bývá v době, kdy se tam člověk dostane, tedy o víkendech dějištěm různých kostýmních dýchánků. Kterými se pořadatelé snaží navýšit návštěvnost a zároveň tím i dohnat covidové finanční ztráty. A protože od Šumperka to mám něco kolem 35 km a v tom nejkratším směru nemůžu minout arboretum Makču Pikču, daleko raději se už věnuju průzkumu tohoto pozoruhodného krajinářského díla. Od založení v roce 2008 vegetace na místě bývalého lomu a pozdější skládky přeci jen zmohutněla a území začíná mít charakter, který odpovídá názvu, tedy arboretum. To je prvoplánově spíše zařízení, které by se mělo věnovat spíše víceletým až mnoholetým rostlinám, tedy stromům, případně keřům. Nicméně za nějakých deset (tedy přesně třináct)… Bývaly doby, kdy jsem se celkem pravidelně (tedy pokud se trasa pohybovala kolem) navštěvoval i útroby a exteriéry hradu Sovince. Paradoxně až v sousedním kraji (tedy Moravskoslezském) z toho našeho Olomouckého to je nedaleko (hranice probíhá nedaleko, cca 2 km). Nicméně hrad bývá v době, kdy se tam člověk dostane, tedy o víkendech dějištěm různých kostýmních dýchánků. Kterými se pořadatelé snaží navýšit návštěvnost a zároveň tím i dohnat covidové finanční ztráty. A protože od Šumperka to mám něco kolem 35 km a v tom nejkratším směru nemůžu minout arboretum Makču Pikču, daleko raději se už věnuju průzkumu tohoto pozoruhodného krajinářského díla. Od založení v roce 2008 vegetace na místě bývalého lomu a pozdější skládky přeci jen zmohutněla a území začíná mít charakter, který odpovídá názvu, tedy arboretum. To je prvoplánově spíše zařízení, které by se mělo věnovat spíše víceletým až mnoholetým rostlinám, tedy stromům, případně keřům. Nicméně za nějakých deset (tedy přesně třináct)…