Dálnice D1 nebo snad H1 Návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již v třicátých letech minulého století. K otevření prvního úseku dálnice Praha – Brno – Bratislava došlo však až v roce 1971. Ale všechno mohlo být jinak.   Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav také známá pod názvem Hitlerova dálnice (A88) se začala budovat v dubnu roku 1939. Práce však byly po třech letech zastaveny, jelikož Německo potřebovala pracovní sílu především pro vojenskou výrobu.   Dálnice měla po svém dokončení propojit hospodářsky významnou oblast v tehdejším německém Slezsku a město Vídeň. Je zajímavé, že patrně osobně Hitler požadoval pro tuto stavbu vedoucí přes československé území exteritoriální práva, to znamená, že by na hranicích nebyly kontroly.   Podle projektu měla mít dálnice celkovou délku 320 km, z toho na území Československa bylo rozestavěno 83 km. Po zastavení prací hlídala různá staveniště armáda. Po válce začala nedokončená dálnice zarůstat,… Návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již v třicátých letech minulého století. K otevření prvního úseku dálnice Praha – Brno – Bratislava došlo však až v roce 1971. Ale všechno mohlo být jinak.   Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav také známá pod názvem Hitlerova dálnice (A88) se začala budovat v dubnu roku 1939. Práce však byly po třech letech zastaveny, jelikož Německo potřebovala pracovní sílu především pro vojenskou výrobu.   Dálnice měla po svém dokončení propojit hospodářsky významnou oblast v tehdejším německém Slezsku a město Vídeň. Je zajímavé, že patrně osobně Hitler požadoval pro tuto stavbu vedoucí přes československé území exteritoriální práva, to znamená, že by na hranicích nebyly kontroly.   Podle projektu měla mít dálnice celkovou délku 320 km, z toho na území Československa bylo rozestavěno 83 km. Po zastavení prací hlídala různá staveniště armáda. Po válce začala nedokončená dálnice zarůstat,…