Gerhádky Nad Bílovicemi nad Svitavou se na východě tyčí vysoký kopec, vystupující při pohledu z obce z okolních vrchů, který nese název Gerhátky (Gerhádky, Gerhardky), na mapách však většinou Kanický kopec (415 m) – je totiž na katastru této obce. Vlastivědní autoři začátku 20. století sem umisťovali hrad legendárního Gerharda z Obřan. Tento hrad byl však později znovuobjeven a určen jinde, odtud vzdušnou čarou 2 km blíž k Obřanům. Tento rozpor Zdeňka Mrkose zaujal, místo několikrát navštívil, shledal zajímavé detaily a přizval svého spolupracovníka Jindřicha Rácka k další prohlídce. Už při té první nalezl Mrkos na jižní hraně temene sondu, která odkryla řadu kamenů, místy v několika vrstvách na sobě, budících zdání zdiva nad základy, které vykopal vykopal badatel Antonín Kříž již v roce 1973. Nic jiného zde však nenašel, proto ve výzkumu už nepokračoval. Naší prohlídkou vrcholu Gerhátek (v roce 2004) bylo kromě ověření situace v sondě zjištěno: Jedná se vlastně o rozlehlý opyš, to jest o kopec… Nad Bílovicemi nad Svitavou se na východě tyčí vysoký kopec, vystupující při pohledu z obce z okolních vrchů, který nese název Gerhátky (Gerhádky, Gerhardky), na mapách však většinou Kanický kopec (415 m) – je totiž na katastru této obce. Vlastivědní autoři začátku 20. století sem umisťovali hrad legendárního Gerharda z Obřan. Tento hrad byl však později znovuobjeven a určen jinde, odtud vzdušnou čarou 2 km blíž k Obřanům. Tento rozpor Zdeňka Mrkose zaujal, místo několikrát navštívil, shledal zajímavé detaily a přizval svého spolupracovníka Jindřicha Rácka k další prohlídce. Už při té první nalezl Mrkos na jižní hraně temene sondu, která odkryla řadu kamenů, místy v několika vrstvách na sobě, budících zdání zdiva nad základy, které vykopal vykopal badatel Antonín Kříž již v roce 1973. Nic jiného zde však nenašel, proto ve výzkumu už nepokračoval. Naší prohlídkou vrcholu Gerhátek (v roce 2004) bylo kromě ověření situace v sondě zjištěno: Jedná se vlastně o rozlehlý opyš, to jest o kopec…