Mé cesty na Ukrajinu II. Vezete drogy? Nože? Zbraně? Kam máte namířeno? Adresa? Inu, podobnou prohlídku na hranicích už člověk tak často nezažívá. Ovšem, pokud se z bezpečných vod Schengenského prostoru vydá na daleký Východ, na Ukrajinu, měl by být připraven na vše.  Poledne na hranici. Vlak o jednom vagónu, takový ten, co ani zbla neumožňuje pašování. Spartánské vybavení. Samotná jízda by trvala do deseti minut. Ale sotva se od Čierné nad Tisou přiblížíme k samotnému hraničnímu bodu, probíhá slovenská prohlídka. A nám Čechům ani nevěnují razítko do pasu.  Ukrajinci jsou mnohem důkladnější. Mnohým se prohlíží batohy, kladou četné otázky a tehdy (tj. srpen 2010, blbou shodou okolností vstupujeme do bývalého Sovětského svazu přesně 21. toho měsíce) musí všichni vyplnit kartičku pro vstup, kdy jeden díl zůstane v pase a pak se odevzdá při výstupu. O rok později tato nutnost naštěstí padá. Ihned po formalitkách se na nás všechny slétají místní coby hejno supů. Veksláci, taxikáři, prodejci… Vezete drogy? Nože? Zbraně? Kam máte namířeno? Adresa? Inu, podobnou prohlídku na hranicích už člověk tak často nezažívá. Ovšem, pokud se z bezpečných vod Schengenského prostoru vydá na daleký Východ, na Ukrajinu, měl by být připraven na vše.  Poledne na hranici. Vlak o jednom vagónu, takový ten, co ani zbla neumožňuje pašování. Spartánské vybavení. Samotná jízda by trvala do deseti minut. Ale sotva se od Čierné nad Tisou přiblížíme k samotnému hraničnímu bodu, probíhá slovenská prohlídka. A nám Čechům ani nevěnují razítko do pasu.  Ukrajinci jsou mnohem důkladnější. Mnohým se prohlíží batohy, kladou četné otázky a tehdy (tj. srpen 2010, blbou shodou okolností vstupujeme do bývalého Sovětského svazu přesně 21. toho měsíce) musí všichni vyplnit kartičku pro vstup, kdy jeden díl zůstane v pase a pak se odevzdá při výstupu. O rok později tato nutnost naštěstí padá. Ihned po formalitkách se na nás všechny slétají místní coby hejno supů. Veksláci, taxikáři, prodejci…