Stradonice – keltské oppidum Hradiště U středočeských Stradonic najdeme největší, nejbohatší a také nejdéle známé keltské oppidum v Čechách. Toto oppidum představovalo významné obchodní i výrobní centrum Keltů a zaniklo až na přelomu tisíciletí. Nejvýznamnější archeologické objevy zde proběhly již na konci 19. století, kdy bylo ovšem toto oppidum rabováno stovkami různých hledačů pokladů, takže množství cenných nálezů skončilo v rukou překupníků a sběratelů starožitností. Zdejší zlatou horečku lze ovšem pochopit, protože v roce 1877 tady byl nalezen poklad asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Pravěké keltské oppidum začalo vznikat mezi dnešním Nižborem a Stradonicemi jako neopevněná osada v polovině 2. století př. n. l., výstavba opevnění pak byla zahájena až kolem roku 120 př. n. l. a na přelomu letopočtu bylo oppidum zničeno (vypáleno) germánskými Markomany (stalo se tak zřejmě někdy okolo roku 30 př.n.l.). Uvádí se, že zde dodnes zůstaly zachovány malé úseky valů s branami. Nic podobného opevnění, které mělo být dokonce… U středočeských Stradonic najdeme největší, nejbohatší a také nejdéle známé keltské oppidum v Čechách. Toto oppidum představovalo významné obchodní i výrobní centrum Keltů a zaniklo až na přelomu tisíciletí. Nejvýznamnější archeologické objevy zde proběhly již na konci 19. století, kdy bylo ovšem toto oppidum rabováno stovkami různých hledačů pokladů, takže množství cenných nálezů skončilo v rukou překupníků a sběratelů starožitností. Zdejší zlatou horečku lze ovšem pochopit, protože v roce 1877 tady byl nalezen poklad asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Pravěké keltské oppidum začalo vznikat mezi dnešním Nižborem a Stradonicemi jako neopevněná osada v polovině 2. století př. n. l., výstavba opevnění pak byla zahájena až kolem roku 120 př. n. l. a na přelomu letopočtu bylo oppidum zničeno (vypáleno) germánskými Markomany (stalo se tak zřejmě někdy okolo roku 30 př.n.l.). Uvádí se, že zde dodnes zůstaly zachovány malé úseky valů s branami. Nic podobného opevnění, které mělo být dokonce…