Návrat kamenné krásky – ale na Větrov Dovolil jsem si vypůjčit podnázev propagačního letáčku, který je k dispozici všem návštěvníkům, kteří se vydají na Větrov v Rychlebských horách. Ta kamenná kráska se jmenuje (zatím) Dalimilova rozhledna (podle stavebníka). Nicméně její předobraz měl daleko honosnější název: Kaiser Wilhelm Turm, česky tedy věž císaře Viléma. Ten císař byl ale císařem německým, tedy ne naším (měli jsme Franze Josefa I.). Rozhledna nebo věž totiž stála na území tehdejšího Pruska, chcete-li Kladska, které Prusové dobyli na Marii Terezii v 18. století. Rozhledna stála na Kraličáku 74 let, od roku 1899. Ačkoliv celkem bez větších úhon přečkala obě světové války, v roce 1948 byla dokonce částečně opravena novými majiteli, tedy Polským tatranským spolkem, pomalu se schylovalo k její skáze. Nebyl to jen fakt nedostatečné údržby, ale hlavně drsným klimatem, který na Králickém Sněžníku panuje. Na rozhlednu se sice ještě chodilo, ale v… Dovolil jsem si vypůjčit podnázev propagačního letáčku, který je k dispozici všem návštěvníkům, kteří se vydají na Větrov v Rychlebských horách. Ta kamenná kráska se jmenuje (zatím) Dalimilova rozhledna (podle stavebníka). Nicméně její předobraz měl daleko honosnější název: Kaiser Wilhelm Turm, česky tedy věž císaře Viléma. Ten císař byl ale císařem německým, tedy ne naším (měli jsme Franze Josefa I.). Rozhledna nebo věž totiž stála na území tehdejšího Pruska, chcete-li Kladska, které Prusové dobyli na Marii Terezii v 18. století. Rozhledna stála na Kraličáku 74 let, od roku 1899. Ačkoliv celkem bez větších úhon přečkala obě světové války, v roce 1948 byla dokonce částečně opravena novými majiteli, tedy Polským tatranským spolkem, pomalu se schylovalo k její skáze. Nebyl to jen fakt nedostatečné údržby, ale hlavně drsným klimatem, který na Králickém Sněžníku panuje. Na rozhlednu se sice ještě chodilo, ale v…