Stará Ves (u Rýmařova) – Křížová cesta Mohamed velí mohamedánovi, aby alespoň jednou za život podnikl hadž, tedy pouť do Mekky, naproti tomu křesťan do Jeruzaléme nemusí, nebo minimálně Kristus nic takového po svých následovnících nevyžaduje. Přesto Svatou zemi vyhledávalo vždy spoustu Kristových následovníků. Ne každý si ale takovou cestu mohl dovolit, ať už z časových, tak hlavně finančních důvodů. V období zhruba prvního tisíciletí byla ovšem země, které říkáme šířeji Palestina celkem dostupná. Relativní přístupnost křesťanům byla ale omezena po roce 1073, kdy území zabrali Seldžučtí Turci. Tato událost vedla k vyslání několika křížových výprav, částečnému dobytí posvátných končin, což nakonec vedlo k rozkolu a rozepřím mezi muslimy a křesťany, které v různých formách vlastně přežívá dodnes. Aby si ale prostí křesťané mohli připomínat vyvrcholení Ježíšova pozemského života i poblíž svých sídel, byly budovány různé připomínky Kristova umučení. Tou nejklasičtější formou jsou Křížové cesty, ve větším měřítku… Mohamed velí mohamedánovi, aby alespoň jednou za život podnikl hadž, tedy pouť do Mekky, naproti tomu křesťan do Jeruzaléme nemusí, nebo minimálně Kristus nic takového po svých následovnících nevyžaduje. Přesto Svatou zemi vyhledávalo vždy spoustu Kristových následovníků. Ne každý si ale takovou cestu mohl dovolit, ať už z časových, tak hlavně finančních důvodů. V období zhruba prvního tisíciletí byla ovšem země, které říkáme šířeji Palestina celkem dostupná. Relativní přístupnost křesťanům byla ale omezena po roce 1073, kdy území zabrali Seldžučtí Turci. Tato událost vedla k vyslání několika křížových výprav, částečnému dobytí posvátných končin, což nakonec vedlo k rozkolu a rozepřím mezi muslimy a křesťany, které v různých formách vlastně přežívá dodnes. Aby si ale prostí křesťané mohli připomínat vyvrcholení Ježíšova pozemského života i poblíž svých sídel, byly budovány různé připomínky Kristova umučení. Tou nejklasičtější formou jsou Křížové cesty, ve větším měřítku…