Uherskobrodská japonská zahrada Asi se najde jen málo lidí, kteří nikdy v životě neviděli japonskou zahradu. Jsou podobné čínským, ale liší se použitím prvků. Ty klasické byly realizovány pod vlivem náboženství, novodobé už nezobrazují zidealizovanou přírodu ale osobnost jejich autora. V našem Zlínském kraji je japonská zahrada k vidění např. u lázeňského domu Jestřabí v Luhačovicích, velmi pěknou byl doplněn i arál ZOO Lešná a já při návštěvě Uherského Brodu narazil na jednu takovou „minizahradu“ na nádvoří stavení nacházejícího se naproti zámku. Má název Japonská zahrada přítelství a vznikla dle návrhů pěti japonských architektů už v roce 1998. Tehdy totiž Uherský Brod navázal družbu s japonským městem Tsukiyono, která pokračuje dodnes.   Jedná se o tzv.suchou zahradu – karesansui, ve které je tekoucí voda zpodobněna pouze pískem anebo malými kameny. Ty větší tvoří „hory“ a směrem do „údolí“ se postupně zmenšují. Zahrada symbolicky znázorňuje hornatou krajinu s řekou a stromy.… Asi se najde jen málo lidí, kteří nikdy v životě neviděli japonskou zahradu. Jsou podobné čínským, ale liší se použitím prvků. Ty klasické byly realizovány pod vlivem náboženství, novodobé už nezobrazují zidealizovanou přírodu ale osobnost jejich autora. V našem Zlínském kraji je japonská zahrada k vidění např. u lázeňského domu Jestřabí v Luhačovicích, velmi pěknou byl doplněn i arál ZOO Lešná a já při návštěvě Uherského Brodu narazil na jednu takovou „minizahradu“ na nádvoří stavení nacházejícího se naproti zámku. Má název Japonská zahrada přítelství a vznikla dle návrhů pěti japonských architektů už v roce 1998. Tehdy totiž Uherský Brod navázal družbu s japonským městem Tsukiyono, která pokračuje dodnes.   Jedná se o tzv.suchou zahradu – karesansui, ve které je tekoucí voda zpodobněna pouze pískem anebo malými kameny. Ty větší tvoří „hory“ a směrem do „údolí“ se postupně zmenšují. Zahrada symbolicky znázorňuje hornatou krajinu s řekou a stromy.…