Imola – brána Porta Montanara Porta Montanara byla původně jednou ze čtyř přístupových bran do středověkého města i součástí mohutného hradebního pásu, kterým Imolu nechala obklopit významná šlechtická rodina Manfredi. Původně se brána – lehce hanlivě - nazývala Pusterla, tedy Vedlejší vstup, v tomto případě snad spíše „bezpečnostní východ“. Toto označení odkazovalo k tomu, že zatímco ostatní brány směřovaly např. k Bologni nebo Faenze, tato byla obrácena do kopcovité oblasti v okolí Imoly. A tak vznikla Montanara neboli Horská brána.  Na konci 19. století si brána Montanara i okolní hradební opevnění víceméně stále zachovávaly svou původní podobu. Vše změnila až demolice ve 20. století, kdy byly městské hradby strženy. Samotná věžní brána na čtvercovém půdorysu, jejíž vrcholovou část ze tří stran výrazně zdobí ghibellinské cimbuří, však zůstává i dnes relativně zcela neporušená. Je tak docela paradoxní, že nejvýznamnější ukázkou středověkého opevnění města tak zůstává jeho zřejmě nejméně významná část. Porta Montanara byla původně jednou ze čtyř přístupových bran do středověkého města i součástí mohutného hradebního pásu, kterým Imolu nechala obklopit významná šlechtická rodina Manfredi. Původně se brána – lehce hanlivě - nazývala Pusterla, tedy Vedlejší vstup, v tomto případě snad spíše „bezpečnostní východ“. Toto označení odkazovalo k tomu, že zatímco ostatní brány směřovaly např. k Bologni nebo Faenze, tato byla obrácena do kopcovité oblasti v okolí Imoly. A tak vznikla Montanara neboli Horská brána.  Na konci 19. století si brána Montanara i okolní hradební opevnění víceméně stále zachovávaly svou původní podobu. Vše změnila až demolice ve 20. století, kdy byly městské hradby strženy. Samotná věžní brána na čtvercovém půdorysu, jejíž vrcholovou část ze tří stran výrazně zdobí ghibellinské cimbuří, však zůstává i dnes relativně zcela neporušená. Je tak docela paradoxní, že nejvýznamnější ukázkou středověkého opevnění města tak zůstává jeho zřejmě nejméně významná část.