Hranické Sady Československých legií Původně se v místech dnešního parku na levém záplavovaném břehu řeky až do devatenáctého století rozprostíraly obecní pastviny. První „vlaštovkou“ bylo vysázení tzv.Císařského stromořadí (jednalo se o ořešákovou a akátovou alej) a jižní část území byla využívána k drezúře vojenských koní. Městský park vznikl dle plánů významného zahradního architekta Františka Thomayera ( tvořícím své projekty v historizujícím slohu a secesi) až v prvním desetiletí minulého století. Park se tehdy mohl pyšnit i vodním bazénem a fontánou. Další velkou atrakcí se zde roku 1906 stal metereologický sloup. O sedmnáct let později byla na severním okraji parku poblíž mostu slavnostně odhalena kamenná skulptura Mistra Jana Husa od olomouckého sochaře Juliuse Pelikána. Hudební altánek vznikl podle projektu pruského stavitele Aloise Pilce roku 1927. Tehdy se totiž v Hranicích uskutečnila velká krajinářská výstava Pobečví, při níž byly zbudovány dva větší a mnoho menších pavilónků. Silnice do Teplic… Původně se v místech dnešního parku na levém záplavovaném břehu řeky až do devatenáctého století rozprostíraly obecní pastviny. První „vlaštovkou“ bylo vysázení tzv.Císařského stromořadí (jednalo se o ořešákovou a akátovou alej) a jižní část území byla využívána k drezúře vojenských koní. Městský park vznikl dle plánů významného zahradního architekta Františka Thomayera ( tvořícím své projekty v historizujícím slohu a secesi) až v prvním desetiletí minulého století. Park se tehdy mohl pyšnit i vodním bazénem a fontánou. Další velkou atrakcí se zde roku 1906 stal metereologický sloup. O sedmnáct let později byla na severním okraji parku poblíž mostu slavnostně odhalena kamenná skulptura Mistra Jana Husa od olomouckého sochaře Juliuse Pelikána. Hudební altánek vznikl podle projektu pruského stavitele Aloise Pilce roku 1927. Tehdy se totiž v Hranicích uskutečnila velká krajinářská výstava Pobečví, při níž byly zbudovány dva větší a mnoho menších pavilónků. Silnice do Teplic…