Uherskobrodské městské hradby První osada nad brodem přes řeku Olšavu vznikla na hranici Moravy a Uher již někdy v 10.století. Později se rozrostla a po povýšení Přemyslem Otakarem II. v 13.století na královské město a zbudování městského opevnění se stala významnou zemskou pevností. To původní jednoduché tvořila hradební zeď vystavená z lomového kamene, která dosahovala délky více jak 2 100 metrů, tloušťky bezmála dvou metrů a tyčila se do výše deseti metrů. V podstatě obklopovala celý půdorys města a na každé světové straně vstup do něj umožňovala jedna brána, z nichž byla nejpevnější ta jižní – Nivnická. Prý díky tomu, „že byla na maltě vínem zadělaná“, ale rozhodně nebyla žádným drobečkem, neboť dosahovala šířky 10 m a výšky šestadvacet metrů. V první polovině šestnáctého století byly kvůli tureckému nebezpečí hradby zesíleny a obdařeny i dvěma nárožni baštami - Bílou a Vítkovskou. Což Broďané ocenili už roku 1605, kdy si na opevnění 3 x zuby vylámali útočící bočkajovci. Švédům se ale podařilo obranu Brodu… První osada nad brodem přes řeku Olšavu vznikla na hranici Moravy a Uher již někdy v 10.století. Později se rozrostla a po povýšení Přemyslem Otakarem II. v 13.století na královské město a zbudování městského opevnění se stala významnou zemskou pevností. To původní jednoduché tvořila hradební zeď vystavená z lomového kamene, která dosahovala délky více jak 2 100 metrů, tloušťky bezmála dvou metrů a tyčila se do výše deseti metrů. V podstatě obklopovala celý půdorys města a na každé světové straně vstup do něj umožňovala jedna brána, z nichž byla nejpevnější ta jižní – Nivnická. Prý díky tomu, „že byla na maltě vínem zadělaná“, ale rozhodně nebyla žádným drobečkem, neboť dosahovala šířky 10 m a výšky šestadvacet metrů. V první polovině šestnáctého století byly kvůli tureckému nebezpečí hradby zesíleny a obdařeny i dvěma nárožni baštami - Bílou a Vítkovskou. Což Broďané ocenili už roku 1605, kdy si na opevnění 3 x zuby vylámali útočící bočkajovci. Švédům se ale podařilo obranu Brodu…