Barabové dokázali tenkrát skoro nemožné, například pod Špičákem Špičácký tunel, nejdelší nejenom tenkrát v Rakousko-Uhersku, ale až do roku 2007 také nejdelší železniční tunel v Česku, se nachází na trati Plzeň – Železná Ruda. Na jeho vybudování v letech 1874 až 1877 se podíleli také Barabové.   Špičácký tunel se nachází na zmíněné železniční trati v km 7,862–9,610, mezi dnešní zastávkou Hojsova Stráž – Brčálník a stanicí Špičák. Slavnostně byl otevřen 11. října 1877 a devět dnů poté (20. října) na něm zahájili dopravu. Může se zdát, že na tu dobu se jednalo o složitou záležitost, ale podobné věci se děly i v Alpách. Proražení Špičáckého tunelu bylo nezbytné pro překonání horského pásma Šumavy a přivedení železnice do města Železná Ruda, a především její napojení na trať do Německa.   Špičácký tunel má délku 1,747 km a unikátní byl také tím, že jeho část byla ražena v oblouku. Dělníci ho navíc razili na šesti místech najednou. Proto byly vyrubány dvě svislé šachty do skály v budoucí trase tunelu, z nichž dělníci lámali a… Špičácký tunel, nejdelší nejenom tenkrát v Rakousko-Uhersku, ale až do roku 2007 také nejdelší železniční tunel v Česku, se nachází na trati Plzeň – Železná Ruda. Na jeho vybudování v letech 1874 až 1877 se podíleli také Barabové.   Špičácký tunel se nachází na zmíněné železniční trati v km 7,862–9,610, mezi dnešní zastávkou Hojsova Stráž – Brčálník a stanicí Špičák. Slavnostně byl otevřen 11. října 1877 a devět dnů poté (20. října) na něm zahájili dopravu. Může se zdát, že na tu dobu se jednalo o složitou záležitost, ale podobné věci se děly i v Alpách. Proražení Špičáckého tunelu bylo nezbytné pro překonání horského pásma Šumavy a přivedení železnice do města Železná Ruda, a především její napojení na trať do Německa.   Špičácký tunel má délku 1,747 km a unikátní byl také tím, že jeho část byla ražena v oblouku. Dělníci ho navíc razili na šesti místech najednou. Proto byly vyrubány dvě svislé šachty do skály v budoucí trase tunelu, z nichž dělníci lámali a…