Jesenické skalní vyhlídky - 14.Skála pod Plošinou Přiznám se, že jsem na ni narazil naprostou náhodou. Při dřívějších návštěvách skalnatých temen Plošin jsem tu druhou vždy opouštěl prudkým sestupem lesním průsekem. Jenže když jsem pak pod sebou viděl jeho zarostlý konec, zabočil jsem raději vlevo do lesa. A sestup k lesní asfaltce vedoucí o Sedlové boudy do Vrbna absolvoval přes pralesovitou a skalnatou divočinu stylem horského kamzíka… anebo spíš nepoučitelného blba?   (No, možná že na tom něco bude... ale při třetí návštěvě Plošiny už jsem takovou kravinu neudělal!   Nasadil jsem si na levé oko pomyslnou klapku (to abych zmírnil to levotočivé cukání) a tentokrát vydržel při sestupu v přímém směru až k houštině na dolním konci travnatého průseku. Ten naštěstí za chrastím pokračoval dál a já asi po 300 metrech chůze od vedlejšího vrcholu Plošiny přišel na okraj částečně odlesněného prudkého svahu, jemuž dominovalo ploché temeno většího skaliska. A mé zraky z něj byly ohromeny fantastickým výhledem na Vrbno pod… Přiznám se, že jsem na ni narazil naprostou náhodou. Při dřívějších návštěvách skalnatých temen Plošin jsem tu druhou vždy opouštěl prudkým sestupem lesním průsekem. Jenže když jsem pak pod sebou viděl jeho zarostlý konec, zabočil jsem raději vlevo do lesa. A sestup k lesní asfaltce vedoucí o Sedlové boudy do Vrbna absolvoval přes pralesovitou a skalnatou divočinu stylem horského kamzíka… anebo spíš nepoučitelného blba?   (No, možná že na tom něco bude... ale při třetí návštěvě Plošiny už jsem takovou kravinu neudělal!   Nasadil jsem si na levé oko pomyslnou klapku (to abych zmírnil to levotočivé cukání) a tentokrát vydržel při sestupu v přímém směru až k houštině na dolním konci travnatého průseku. Ten naštěstí za chrastím pokračoval dál a já asi po 300 metrech chůze od vedlejšího vrcholu Plošiny přišel na okraj částečně odlesněného prudkého svahu, jemuž dominovalo ploché temeno většího skaliska. A mé zraky z něj byly ohromeny fantastickým výhledem na Vrbno pod…