Pardubický kostel Zvěstování Panny Marie Na nejstaší pardubickou sakrální stavbu narazíme jen asi 150 m západně od břehů Chrudimky a Prokopova mostu. Vypíná se na severní straně parčíkového Komenského náměstí a původní kostel zde stál již roku 1359, kdy jej nechal vystavět místní arcibiskup Arnošt. Tehdy byl jako farní kostel součástí areálu minoritského kláštera. Mniši si pod chrámem zbudovali i rozsáhlé hrobky. V 16.století prošel kostel Zvěstování Panny Marie pozdně gotickou přestavbou, další stavební práce už proběhly v duchu renesance a po třicetileté válce, kdy vyhořel díky ostřelování švédkým vojskem pod velením generála Torstensona, se dočkal obnovy ve stylu baroka. Ty naštěstí nebyly až tak rozsáhlé a navíc byly překryty mnoha dalšími stavebními úpravami. Poslední větší proběhla začátkem minulého století. Dnes zde vidíme, že se jedná se o jednolodní objekt s pětibokým presbytářem a na jihu umístěnou sakristií. Boční fasády jsou členěny obdélnými opěráky, mezi nimiž jsou okna. Vstupnímu průčelí na západní straně… Na nejstaší pardubickou sakrální stavbu narazíme jen asi 150 m západně od břehů Chrudimky a Prokopova mostu. Vypíná se na severní straně parčíkového Komenského náměstí a původní kostel zde stál již roku 1359, kdy jej nechal vystavět místní arcibiskup Arnošt. Tehdy byl jako farní kostel součástí areálu minoritského kláštera. Mniši si pod chrámem zbudovali i rozsáhlé hrobky. V 16.století prošel kostel Zvěstování Panny Marie pozdně gotickou přestavbou, další stavební práce už proběhly v duchu renesance a po třicetileté válce, kdy vyhořel díky ostřelování švédkým vojskem pod velením generála Torstensona, se dočkal obnovy ve stylu baroka. Ty naštěstí nebyly až tak rozsáhlé a navíc byly překryty mnoha dalšími stavebními úpravami. Poslední větší proběhla začátkem minulého století. Dnes zde vidíme, že se jedná se o jednolodní objekt s pětibokým presbytářem a na jihu umístěnou sakristií. Boční fasády jsou členěny obdélnými opěráky, mezi nimiž jsou okna. Vstupnímu průčelí na západní straně…