Jindřichův Hradec – sgrafitový Langerův dům Jindřichohradecký Langerův dům patří mezi nejcennější ukázky renesanční architektury v českých zemích. Svou sgrafitovou výzdobou bývá tento dům na náměstí Míru přirovnáván k obdobným objektům ve Slavonicích nebo rakouském městě Weitra. Ve skutečnosti ale jde o dva spojené domy (č. 138 a 139), které si zachovaly samostatnou dispozici i fasádu. V jádru se jedná o gotické domy, jejichž fasády byly renesančně upraveny. Původní podloubí bylo zrušeno v průběhu 17. století a obnoveno ve století minulém. Sgrafita na domě vznikla v období renesančních stavebních úprav domu, konkrétně v roce 1579 (tento letopočet také najdeme v kartuši pod arkýřem). O rok později pokryla sgrafita i „levý“ dům, ale tam se dochovala jen ve velmi nenápadných stopách. Oba spojené domy jsou dvoupatrové (se třetím atikovým patrem) a zachovaly si dodnes víceméně samostatnou dispozici (oba domy vlastně sjednotil až po roce 1750 jejich tehdejší majitel Mayrlechner). Spojuje je naopak přízemní loubí se šesti… Jindřichohradecký Langerův dům patří mezi nejcennější ukázky renesanční architektury v českých zemích. Svou sgrafitovou výzdobou bývá tento dům na náměstí Míru přirovnáván k obdobným objektům ve Slavonicích nebo rakouském městě Weitra. Ve skutečnosti ale jde o dva spojené domy (č. 138 a 139), které si zachovaly samostatnou dispozici i fasádu. V jádru se jedná o gotické domy, jejichž fasády byly renesančně upraveny. Původní podloubí bylo zrušeno v průběhu 17. století a obnoveno ve století minulém. Sgrafita na domě vznikla v období renesančních stavebních úprav domu, konkrétně v roce 1579 (tento letopočet také najdeme v kartuši pod arkýřem). O rok později pokryla sgrafita i „levý“ dům, ale tam se dochovala jen ve velmi nenápadných stopách. Oba spojené domy jsou dvoupatrové (se třetím atikovým patrem) a zachovaly si dodnes víceméně samostatnou dispozici (oba domy vlastně sjednotil až po roce 1750 jejich tehdejší majitel Mayrlechner). Spojuje je naopak přízemní loubí se šesti…