Výšlap Českým Meránem po jedné z tras pochodu Čertova podkova Po stopách pochodu, jenž má již půlstoletí. Vzhledem k situaci, jež panuje, se 50. ročník pochodu Čertova podkova Českým Meránem stále posouvá. Rozhodl jsem se proto v rámci svých výšlapů po krajině projít jednu z jeho tras. Vybral jsem si etapu 25km, jež vede ze stadionu v Prčici na Uhřice, Jetřichovice, Cunkov, Čertovo břemeno, Ounuz, Veletín, Matějov, Zvěřinec, Boudy, Jesenici a zpět do Prčice. Na Velikonoční neděli se vyloupl den jako malovaný, a tak jsem se rozhodl vyrazit. Sluníčko svítilo, teplota byla příjemná a já byl navíc plný chuti si pořádně zašlapat. Cestou bylo rozhodně co k vidění, a i když cestu znám, i tak jsem viděl jak se probouzí jaro. Rozhodně to stálo za to. Musím ale konstatovat, že jsem byl opět široko daleko jediný pochodník, ale na to jsem už zvyklý. Jídlo i pití tradičně z vlastních zásob. Krásný výšlap krásnou krajinou za krásného počasí. Po stopách pochodu, jenž má již půlstoletí. Vzhledem k situaci, jež panuje, se 50. ročník pochodu Čertova podkova Českým Meránem stále posouvá. Rozhodl jsem se proto v rámci svých výšlapů po krajině projít jednu z jeho tras. Vybral jsem si etapu 25km, jež vede ze stadionu v Prčici na Uhřice, Jetřichovice, Cunkov, Čertovo břemeno, Ounuz, Veletín, Matějov, Zvěřinec, Boudy, Jesenici a zpět do Prčice. Na Velikonoční neděli se vyloupl den jako malovaný, a tak jsem se rozhodl vyrazit. Sluníčko svítilo, teplota byla příjemná a já byl navíc plný chuti si pořádně zašlapat. Cestou bylo rozhodně co k vidění, a i když cestu znám, i tak jsem viděl jak se probouzí jaro. Rozhodně to stálo za to. Musím ale konstatovat, že jsem byl opět široko daleko jediný pochodník, ale na to jsem už zvyklý. Jídlo i pití tradičně z vlastních zásob. Krásný výšlap krásnou krajinou za krásného počasí.