Chrudim – Pieta Barokní sousoší Piety patří do souboru pěti soch zdobících pískovcový parapet nad chrudimským městským náhonem. Pieta pochází z II. poloviny 18. století, jejím autorem je zřejmě místní sochař a kameník Petr Filip a jako jediná je hodnocena pouze jako skulptura průměrné úrovně. Ani toto ohodnocení však nezabránilo tomu, aby byla Pieta zařazena mezi naše chráněné kulturní památky hned v květnu roku 1958. V listopadu roku 1990 se navíc stala součástí zdejší městské památkové zóny. Sousoší Piety najdeme v nejvyšší části rampy v Široké ulic a tvoří ji sedící Matka Boží a pololežící Ježíš Kristus. Panna Marie je oblečena do zřaseného šatu a má hlavu skloněnou k pravému rameni, kterým – spolu s kolenem - podpírá tělo Kristovo oblečené v bederní roušce. Její tvář je obrácená k nebi. Na hlavě má Panna Marie roušku, nad hlavou drátěnou zlacenou svatozář. Tento sochařský projev zbožnosti byl v roce 1960 z důvodu rozšíření ulice přemístěn ke kostelu sv. Michala. Roku 1985 byla Pieta… Barokní sousoší Piety patří do souboru pěti soch zdobících pískovcový parapet nad chrudimským městským náhonem. Pieta pochází z II. poloviny 18. století, jejím autorem je zřejmě místní sochař a kameník Petr Filip a jako jediná je hodnocena pouze jako skulptura průměrné úrovně. Ani toto ohodnocení však nezabránilo tomu, aby byla Pieta zařazena mezi naše chráněné kulturní památky hned v květnu roku 1958. V listopadu roku 1990 se navíc stala součástí zdejší městské památkové zóny. Sousoší Piety najdeme v nejvyšší části rampy v Široké ulic a tvoří ji sedící Matka Boží a pololežící Ježíš Kristus. Panna Marie je oblečena do zřaseného šatu a má hlavu skloněnou k pravému rameni, kterým – spolu s kolenem - podpírá tělo Kristovo oblečené v bederní roušce. Její tvář je obrácená k nebi. Na hlavě má Panna Marie roušku, nad hlavou drátěnou zlacenou svatozář. Tento sochařský projev zbožnosti byl v roce 1960 z důvodu rozšíření ulice přemístěn ke kostelu sv. Michala. Roku 1985 byla Pieta…