Slovácko nejen kolmo, epilog – Podolí, Uherské Hradiště a Baťův kanál (Nivnice 2020) Náš pobyt na Slovácku se chýlil ke svému závěru. Stejně jako v minulosti jsme zde přejeli hory, projeli doly, navštívili zajímavá města, půvabné vesnice a poznali stavby historické i technické. Tentokrát jsme ovšem vůbec neochutnali zdejší destiláty a vína … a ani ten jediný pokus s burčákem nebyl žádnou velkou hitparádou. V každém případě nastala neděle 20. září a před námi byla už jen cesta domů. Opět jsme se vydali na kole jen ve třech a naším cílem bylo dojet na vlakové nádraží v Otrokovicích. Což v praxi znamenalo, že cestou ještě něco zajímavého jistě uvidíme … a že na akce většího rozsahu nebudeme mít dost času. Zvláště, když jsme se neplánovaně zdrželi hned v přibližně 18 km vzdáleném Podolí. A kupodivu za to až tak nemohl ani silně expresivně pojatý kříž s korpusem Krista, ani novodobá kaple sv. Ducha, ale lidová veselice. Prostě krojované tance u hospody nás zastavily a zaujaly. Pravda, ve chvíli, kdy jsme zjistili, že se neoslavuje… Náš pobyt na Slovácku se chýlil ke svému závěru. Stejně jako v minulosti jsme zde přejeli hory, projeli doly, navštívili zajímavá města, půvabné vesnice a poznali stavby historické i technické. Tentokrát jsme ovšem vůbec neochutnali zdejší destiláty a vína … a ani ten jediný pokus s burčákem nebyl žádnou velkou hitparádou. V každém případě nastala neděle 20. září a před námi byla už jen cesta domů. Opět jsme se vydali na kole jen ve třech a naším cílem bylo dojet na vlakové nádraží v Otrokovicích. Což v praxi znamenalo, že cestou ještě něco zajímavého jistě uvidíme … a že na akce většího rozsahu nebudeme mít dost času. Zvláště, když jsme se neplánovaně zdrželi hned v přibližně 18 km vzdáleném Podolí. A kupodivu za to až tak nemohl ani silně expresivně pojatý kříž s korpusem Krista, ani novodobá kaple sv. Ducha, ale lidová veselice. Prostě krojované tance u hospody nás zastavily a zaujaly. Pravda, ve chvíli, kdy jsme zjistili, že se neoslavuje…