Farní kostel sv. Mikuláše na Malé Straně Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze sice není katedrálou, ale jako katedrála se stavěl téměř sto let. Stavba započala roku 1672, postupně se stavělo podle návrhů architektů Orsiho, Kryštofa Dienzenhofera, syna Kyliána Ignáce a nakonec Anselma Luraga. Kromě baroka tak můžeme na stavbě vypozorovat dozvuky renesance, počátky baroko po jeho vrchol a až zdobné rokoko. Mimo architektury, dekorované 20 m kopulí 79 m vysokými věžemi, je kostel vlastně i velkolepou sochařskou i malířskou galerií. Výčet soch a obrazů, maleb a fresek už vypadá jako středně rozsáhlý umělecký katalog. Ač tedy tvůrci byli v drtivé většině tuzemští autoři (ale i z dovozu), i jejich výčet je vlastně přehlídkou tehdejší umělecké špičky (Platzer, Raab, Palka, Hager, Kramolín, Kohl, Škréta, Solimena a další). Svatý Mikuláš je natolik ikonickou stavbou, že povětšinou stačí vyslovit jeho název s dovětkem chrám nebo kostel a skoro každý domorodec ví, že se mluví právě o tom farním kostele v Menším Městě pražském. Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze sice není katedrálou, ale jako katedrála se stavěl téměř sto let. Stavba započala roku 1672, postupně se stavělo podle návrhů architektů Orsiho, Kryštofa Dienzenhofera, syna Kyliána Ignáce a nakonec Anselma Luraga. Kromě baroka tak můžeme na stavbě vypozorovat dozvuky renesance, počátky baroko po jeho vrchol a až zdobné rokoko. Mimo architektury, dekorované 20 m kopulí 79 m vysokými věžemi, je kostel vlastně i velkolepou sochařskou i malířskou galerií. Výčet soch a obrazů, maleb a fresek už vypadá jako středně rozsáhlý umělecký katalog. Ač tedy tvůrci byli v drtivé většině tuzemští autoři (ale i z dovozu), i jejich výčet je vlastně přehlídkou tehdejší umělecké špičky (Platzer, Raab, Palka, Hager, Kramolín, Kohl, Škréta, Solimena a další). Svatý Mikuláš je natolik ikonickou stavbou, že povětšinou stačí vyslovit jeho název s dovětkem chrám nebo kostel a skoro každý domorodec ví, že se mluví právě o tom farním kostele v Menším Městě pražském.