Luže – židovský hřbitov Židovský hřbitov ve východočeské Luži byl údajně založen již v polovině 17. století, a to v blízkosti někdejšího popraviště. Tato nedůstojná místa daleko za městem bývala pro židovské hřbitovy typická a ani v pozdějších dobách se to o moc nezlepšilo. Jen popraviště vystřídal areál JZD (dnes Zemědělská společnost). Nejstarší dochované náhrobky skutečně pocházejí ze 17. století a největšího „rozkvětu“ dosáhl hřbitov v závěru 18. století, kdy měl rozlohu přibližně 1.630 m2. Na židovském hřbitově v Luži se pak pohřbívalo až do začátku II. světové války a jeho rozloha se ještě zdvojnásobila. Za nejcennější jsou považovány barokní a klasicistní náhrobky, zejména ty s asymetrickými stélami zvanými beraní rohy. Jazykům použitým na jednotlivých náhrobcích, kterých zde bylo postupně vztyčeno téměř šest stovek, dominuje hebrejština, kterou doplňuje němčina i čeština. Židovský hřbitov v Luži je – i díky rekonstrukci z let 1992 až 1995 – turistům volně přístupný a i když se doposud… Židovský hřbitov ve východočeské Luži byl údajně založen již v polovině 17. století, a to v blízkosti někdejšího popraviště. Tato nedůstojná místa daleko za městem bývala pro židovské hřbitovy typická a ani v pozdějších dobách se to o moc nezlepšilo. Jen popraviště vystřídal areál JZD (dnes Zemědělská společnost). Nejstarší dochované náhrobky skutečně pocházejí ze 17. století a největšího „rozkvětu“ dosáhl hřbitov v závěru 18. století, kdy měl rozlohu přibližně 1.630 m2. Na židovském hřbitově v Luži se pak pohřbívalo až do začátku II. světové války a jeho rozloha se ještě zdvojnásobila. Za nejcennější jsou považovány barokní a klasicistní náhrobky, zejména ty s asymetrickými stélami zvanými beraní rohy. Jazykům použitým na jednotlivých náhrobcích, kterých zde bylo postupně vztyčeno téměř šest stovek, dominuje hebrejština, kterou doplňuje němčina i čeština. Židovský hřbitov v Luži je – i díky rekonstrukci z let 1992 až 1995 – turistům volně přístupný a i když se doposud…