Branná - hřbitov   Poměrně velký areál hřbitova (100 x 50 m) se rozkládá ve svahu nad silnicí v severní části obce. Těm, v jejichž hlavách naskočil počet v současnosti zde žijících obyvatel (není jich ani 300) se asi bude zdát poněkud předimenzovaný, ale je třeba si uvědomit, že zde v minulosti žil daleko větší počet usedlíků. Po vzniku hradu Goldsteina (Zlatého kamene) se stejnojmenná podhradní ves už ve středověku rozrostla do velikosti městečka a od roku 1890 bylo až do poloviny 20.století městem. To zde ale tehdy žili především Němci. V roce 1930 počet obyvatel Goldsteina přesáhl tisícovku a spolu s okolními osadami zde žilo víc jak 1300 obyvatel. Po druhé světové válce a odsunu Němců jich tady zbylo i s novousedlíky jen něco málo přes čtyřista, Golstein ztratil titul města a roku 1947 byla obec podle svého hlavního říčního toku přejmenována na Brannou.     Poměrně velký areál hřbitova (100 x 50 m) se rozkládá ve svahu nad silnicí v severní části obce. Těm, v jejichž hlavách naskočil počet v současnosti zde žijících obyvatel (není jich ani 300) se asi bude zdát poněkud předimenzovaný, ale je třeba si uvědomit, že zde v minulosti žil daleko větší počet usedlíků. Po vzniku hradu Goldsteina (Zlatého kamene) se stejnojmenná podhradní ves už ve středověku rozrostla do velikosti městečka a od roku 1890 bylo až do poloviny 20.století městem. To zde ale tehdy žili především Němci. V roce 1930 počet obyvatel Goldsteina přesáhl tisícovku a spolu s okolními osadami zde žilo víc jak 1300 obyvatel. Po druhé světové válce a odsunu Němců jich tady zbylo i s novousedlíky jen něco málo přes čtyřista, Golstein ztratil titul města a roku 1947 byla obec podle svého hlavního říčního toku přejmenována na Brannou.