Na zřícenině hradu Rychleby   Po důkladné prohlídce půvabné zříceniny Rychleb jsem zatoužil, už když jsem poprvé viděl v časopisech a na netu její obrázky v záři zapadajícího slunce, ale zlý Osud mi bohužel dlouho házel klacky pod nohy a nedovolil její návštěvu dřív jak začátkem letošního září. Cestu k ní jsme podnikli – ne z asi 4 km vzdáleného Javorníka, ale po směru hodinových ručiček z Uhelné. Nejprve jsme si samozřejmě prošli nádherný kaňon Račího údolí a na jeho začátku poobdivovali znovustojící Tančírnu, z doliny nás pak čekal krátký (jen asi půl kilometru dlouhý), zato ale velmi strmý výstup na skalnatý ostroh vypínající se mezi bezejmennou vodotečí a burácejícím tokem Račího potoka. Přiznám se, že mne nahoře trochu zamrzelo, že je hradní areál tak maličký, na druhé straně jsem ale vzdal tichý hold nadšencům, kteří zříceninu na přelomu…   Po důkladné prohlídce půvabné zříceniny Rychleb jsem zatoužil, už když jsem poprvé viděl v časopisech a na netu její obrázky v záři zapadajícího slunce, ale zlý Osud mi bohužel dlouho házel klacky pod nohy a nedovolil její návštěvu dřív jak začátkem letošního září. Cestu k ní jsme podnikli – ne z asi 4 km vzdáleného Javorníka, ale po směru hodinových ručiček z Uhelné. Nejprve jsme si samozřejmě prošli nádherný kaňon Račího údolí a na jeho začátku poobdivovali znovustojící Tančírnu, z doliny nás pak čekal krátký (jen asi půl kilometru dlouhý), zato ale velmi strmý výstup na skalnatý ostroh vypínající se mezi bezejmennou vodotečí a burácejícím tokem Račího potoka. Přiznám se, že mne nahoře trochu zamrzelo, že je hradní areál tak maličký, na druhé straně jsem ale vzdal tichý hold nadšencům, kteří zříceninu na přelomu…