Chopok. Jeden z mála výletů, kde jsem nešel sám a jeden z mála na Slovensku kam jsem zavítal. Pochopitelně při pohledu do mapy je i spousta dalších míst nebo cest, které určitě budou stát za vynaloženou energii. Vzhledem k tomu, že se na kopec chodí a nevyjíždí autem nebo se člověk nevozí lanovkou, tak jsme stoupali po svých. Také je to jedna z mála cest, kde jsme se nahoru dostali oba po svých. Je to vzpomínka již více let zpět. Do Martina jsme dojeli ráno a s klasickým nevlídným počasím, pršelo a skoro si člověk říkal jestli je rozum se vydávat nahoru? Jak už to tak na horách bývá, počasí se může měnit z okamžiku na okamžik a to jak k lepšímu, tak i horšímu. Od vlakového nádraží jsme se vydali k autobusovému stanovišti a odtud BUSem na konečnou v Jasné. Zde se odbočilo doprava po žluté turistické trase kolem Vrbického plesa k Mikulášské chatě. Toto jezero je největším v Nízkých Tatrách s průměrnou nadmořskou výškou hladiny přibližně 1113 m.n.m. Hloubka není nikterak velká, je srovnatelná s… Jeden z mála výletů, kde jsem nešel sám a jeden z mála na Slovensku kam jsem zavítal. Pochopitelně při pohledu do mapy je i spousta dalších míst nebo cest, které určitě budou stát za vynaloženou energii. Vzhledem k tomu, že se na kopec chodí a nevyjíždí autem nebo se člověk nevozí lanovkou, tak jsme stoupali po svých. Také je to jedna z mála cest, kde jsme se nahoru dostali oba po svých. Je to vzpomínka již více let zpět. Do Martina jsme dojeli ráno a s klasickým nevlídným počasím, pršelo a skoro si člověk říkal jestli je rozum se vydávat nahoru? Jak už to tak na horách bývá, počasí se může měnit z okamžiku na okamžik a to jak k lepšímu, tak i horšímu. Od vlakového nádraží jsme se vydali k autobusovému stanovišti a odtud BUSem na konečnou v Jasné. Zde se odbočilo doprava po žluté turistické trase kolem Vrbického plesa k Mikulášské chatě. Toto jezero je největším v Nízkých Tatrách s průměrnou nadmořskou výškou hladiny přibližně 1113 m.n.m. Hloubka není nikterak velká, je srovnatelná s…