Brumovice – Pomník 1. světové války Válečné pomníky jsou k vidění skoro v každé vesnici, města pak nevyjímaje. V českém vnitrozemí pak byl většinou v dobrém stavu, horší osud měly pomníky hlavně té První světové války (nebo Velké) v pohraničí a to hlavně tam kde převládající nebo skoro jedinou obcovací řečí byla v meziválečném období němčina. Leckteré pomníky tak vzaly za své, nebo utrpěly značnou újmu. Vlastně to můžu potvrdit z osobní zkušenosti, v Šumperku byl pomník Velké války zcela zrušen, dochovaly se nějaké desky se jmény padlých, které jsou uschované v jedné kapli. Takový pomník po 2. světové války vlastně nemáme (býval to Stalin), tak se kladou věnce poblíž hrobu na Bratrušovské střelnici. To je ale trošku odbočení od tématu. Ne zcela veselý měly i pomníky ještě blíže státní hranici. K takovým místům beze sporu patří i Brumovice na Opavsku. Tehdy se asi většina obyvatel hlásila k německy znějícímu názvu obce Braunsdorf. Tehdy se vlastně na obou stranách hranice mluvilo německy, uzmutá část Slezska za řekou… Válečné pomníky jsou k vidění skoro v každé vesnici, města pak nevyjímaje. V českém vnitrozemí pak byl většinou v dobrém stavu, horší osud měly pomníky hlavně té První světové války (nebo Velké) v pohraničí a to hlavně tam kde převládající nebo skoro jedinou obcovací řečí byla v meziválečném období němčina. Leckteré pomníky tak vzaly za své, nebo utrpěly značnou újmu. Vlastně to můžu potvrdit z osobní zkušenosti, v Šumperku byl pomník Velké války zcela zrušen, dochovaly se nějaké desky se jmény padlých, které jsou uschované v jedné kapli. Takový pomník po 2. světové války vlastně nemáme (býval to Stalin), tak se kladou věnce poblíž hrobu na Bratrušovské střelnici. To je ale trošku odbočení od tématu. Ne zcela veselý měly i pomníky ještě blíže státní hranici. K takovým místům beze sporu patří i Brumovice na Opavsku. Tehdy se asi většina obyvatel hlásila k německy znějícímu názvu obce Braunsdorf. Tehdy se vlastně na obou stranách hranice mluvilo německy, uzmutá část Slezska za řekou…