Hradisko Čeladná. V Beskydech se nachází spousta kopců. Některé mohutné a vysoké, které už při pohledu z údolí budí zasloužený respekt. Takovým je například druhá nejvyšší hora Smrk, ale existuje i spousta nenápadných kopečků, mnohé z nich nemají ani pojmenování. A pak jsou kopce někde uprostřed, ani ne vysoké ani nízké, zkrátka „zlatá střední“. Takové, které z údolí vypadají zcela lehce, nevýrazně, kde si člověk myslí, že ho nemohou jakkoliv ohrozit. Mnohé takové skutečně mohou být a výstup i sestup může být prakticky bezproblémový. Pak jsou i takové, které „tělem klamou“. Na špici takovýchto kopců u mě nepochybně je ten na kterém stojí hradisko Čeladná. Dlouhou dobu jsem se chtěl na něj podívat, ale klasicky na to nějak nevycházel čas (a další podobné „výmluvy“ :-) ). Až před několika lety (možná pěti) mě zvědavost nedala. Už jen těžko bych vzpomínal při jakém výletu bylo toto místo zařazeno poprvé - „jako pouhý doplněk“. Zaujala mě jedna fotka, kde byly vidět dosti prudké svahy a hrany „pod které není vidět“.… V Beskydech se nachází spousta kopců. Některé mohutné a vysoké, které už při pohledu z údolí budí zasloužený respekt. Takovým je například druhá nejvyšší hora Smrk, ale existuje i spousta nenápadných kopečků, mnohé z nich nemají ani pojmenování. A pak jsou kopce někde uprostřed, ani ne vysoké ani nízké, zkrátka „zlatá střední“. Takové, které z údolí vypadají zcela lehce, nevýrazně, kde si člověk myslí, že ho nemohou jakkoliv ohrozit. Mnohé takové skutečně mohou být a výstup i sestup může být prakticky bezproblémový. Pak jsou i takové, které „tělem klamou“. Na špici takovýchto kopců u mě nepochybně je ten na kterém stojí hradisko Čeladná. Dlouhou dobu jsem se chtěl na něj podívat, ale klasicky na to nějak nevycházel čas (a další podobné „výmluvy“ :-) ). Až před několika lety (možná pěti) mě zvědavost nedala. Už jen těžko bych vzpomínal při jakém výletu bylo toto místo zařazeno poprvé - „jako pouhý doplněk“. Zaujala mě jedna fotka, kde byly vidět dosti prudké svahy a hrany „pod které není vidět“.…