Na prohlídce tovačovského zámku   Největší dominantou Tovačova (a zároveň jeho nejcennnější památkou) je zámek s 96 m vysokou věží Formosou, nazývanou též Spanilou. Původně tady stávala vodní tvrz, později gotický hrad, jehož majitelem byl samotný král Jan Lucemburský, ale kvůli finančním potížím jej dal do zástavy šlechtě. Za pánů z Cimburka – jednoho z nejvýznamnějších moravských rodů, byl hrad přestavěn. Tu nejdůležitější přestavbu pak provedl Ctibor Tovačovský z Cimburka, při níž byl hrad obehnán novým valovým opevněním s nárožními baštami a z jeho jádra se vysoko k nebesům tyčila již zmiňovaná věž. Pozdně gotická přestavba už probíhala s využitím prvků rychle se šířícího nového stavebního slohu – renesance. Po Tovačovských hrad vlastnil další slavný rod, rod Pernštejnů. Jeho příslušníci se na hradě nejprve rozhodli vystavět nové východní křídlo, poté…   Největší dominantou Tovačova (a zároveň jeho nejcennnější památkou) je zámek s 96 m vysokou věží Formosou, nazývanou též Spanilou. Původně tady stávala vodní tvrz, později gotický hrad, jehož majitelem byl samotný král Jan Lucemburský, ale kvůli finančním potížím jej dal do zástavy šlechtě. Za pánů z Cimburka – jednoho z nejvýznamnějších moravských rodů, byl hrad přestavěn. Tu nejdůležitější přestavbu pak provedl Ctibor Tovačovský z Cimburka, při níž byl hrad obehnán novým valovým opevněním s nárožními baštami a z jeho jádra se vysoko k nebesům tyčila již zmiňovaná věž. Pozdně gotická přestavba už probíhala s využitím prvků rychle se šířícího nového stavebního slohu – renesance. Po Tovačovských hrad vlastnil další slavný rod, rod Pernštejnů. Jeho příslušníci se na hradě nejprve rozhodli vystavět nové východní křídlo, poté…