Výjezd vozíkem na Lysou horu (u Vsetína). Po dlouhé době zde píši nějaký článek. Tentokráte z trochu jiného soudku, kdy si člověk uvědomí, že drobnosti typu: "bolí mě nohy", "nechce se mi", "už nemohu" a podobné, zdaleka nejsou tak vážné jak vypadají. Problémy nastanou teprvé tehdy, když člověka napadne vymyslet takovou maličkost jako "zajímavý výlet pro vozíčkáře". Až zde začnou skutečné problémy, které ukáží hranice a možnosti člověka, který je ve funkci "motoru a brzdy" i možnosti a výdrž člověka na vozíku. To co jinak člověk "vyběhne" lehce, tak zde už tak snadné není. Nejprve je třeba se seznámit s jízdními možnostmi daného vozíku. Zde se dojde na první problém. Sjízdné je prakticky jen to co má pevný a poměrně rovný povrch, tedy nejlépe asfalt, "kočičí hlavy" jsou prý také utrpení. Jízda přes kořeny prakticky vyloučena, na štěrku velmi obtížná. Inu nejprve je třeba zkusit jednodušší trasy a pak přidávat na obtížnosti. Právě proto začnu tou nejobtížnější, kterou jsem vymyslel a zařadila se k těm, které se vyjedou jednou… Po dlouhé době zde píši nějaký článek. Tentokráte z trochu jiného soudku, kdy si člověk uvědomí, že drobnosti typu: "bolí mě nohy", "nechce se mi", "už nemohu" a podobné, zdaleka nejsou tak vážné jak vypadají. Problémy nastanou teprvé tehdy, když člověka napadne vymyslet takovou maličkost jako "zajímavý výlet pro vozíčkáře". Až zde začnou skutečné problémy, které ukáží hranice a možnosti člověka, který je ve funkci "motoru a brzdy" i možnosti a výdrž člověka na vozíku. To co jinak člověk "vyběhne" lehce, tak zde už tak snadné není. Nejprve je třeba se seznámit s jízdními možnostmi daného vozíku. Zde se dojde na první problém. Sjízdné je prakticky jen to co má pevný a poměrně rovný povrch, tedy nejlépe asfalt, "kočičí hlavy" jsou prý také utrpení. Jízda přes kořeny prakticky vyloučena, na štěrku velmi obtížná. Inu nejprve je třeba zkusit jednodušší trasy a pak přidávat na obtížnosti. Právě proto začnu tou nejobtížnější, kterou jsem vymyslel a zařadila se k těm, které se vyjedou jednou…