Pomník nákladní dopravy na nádraží v Dubí. Moldavská dráha vedoucí z Mostu na Moldavu a dál do saského Freibergu byla zprovozněna v roce 1887 za účelem exportu hnědého uhlí z Mostecké uhelné pánve do Saska. Na 13 km dlouhém úseku trati z Hrobu do Nového Města se překonává převýšení necelých 400 metrů. Na tomto nejnáročnějším úseku se v Hrobu naložené vlaky dělily a v Novém Městě se opět spojovaly. To platilo i v opačném směru jízdy z důvodu obtížného brzděni. V roce 1900 jezdily uhelné vlaky přibližně v 15 minutových intervalech. Mimo uhlí se také vozila cínová ruda, která se těžila na Cínovci. Do železniční stanice v Dubí vedla z Cínovce lanovka a ruda se zde překládala na vagony. V roce 1945 byla trať z Moldavy do Saska zrušena sovětskou armádou, tím byla přerušena doprava uhlí a provoz na Moldavské dráze upadal a sloužit pak více méně pro turistický ruch. Výjimku tvoří padesátá a šedesátá léta kdy se vozil na Moldavu materiál na výstavbu vodní nádrže Fláje. Materiál se z nádraží přepravoval lanovkou přímo na… Moldavská dráha vedoucí z Mostu na Moldavu a dál do saského Freibergu byla zprovozněna v roce 1887 za účelem exportu hnědého uhlí z Mostecké uhelné pánve do Saska. Na 13 km dlouhém úseku trati z Hrobu do Nového Města se překonává převýšení necelých 400 metrů. Na tomto nejnáročnějším úseku se v Hrobu naložené vlaky dělily a v Novém Městě se opět spojovaly. To platilo i v opačném směru jízdy z důvodu obtížného brzděni. V roce 1900 jezdily uhelné vlaky přibližně v 15 minutových intervalech. Mimo uhlí se také vozila cínová ruda, která se těžila na Cínovci. Do železniční stanice v Dubí vedla z Cínovce lanovka a ruda se zde překládala na vagony. V roce 1945 byla trať z Moldavy do Saska zrušena sovětskou armádou, tím byla přerušena doprava uhlí a provoz na Moldavské dráze upadal a sloužit pak více méně pro turistický ruch. Výjimku tvoří padesátá a šedesátá léta kdy se vozil na Moldavu materiál na výstavbu vodní nádrže Fláje. Materiál se z nádraží přepravoval lanovkou přímo na…