Rychlebské hory I.část, den druhý. Pro zpestření a změnu reliéfu terénu bude dnešní den věnován také nadmořským výškám podstatně nižším. Zdejší oblast je známa spoustou romantických zatopených žulových a a vápenomramorových lomů. Tahle místa jsem už také dříve navštívil a jsou tedy hlavně určena tomu, kdo je se mnou ochoten Rychlebské hory sdílet. Ve hřebenu hodláme pokračovat až příští rok, když se zadaří tak až někam ke Kraličskému Sněžníku. Ale hřeben jde jít ještě dál. Po ranní relaxaci a kochání se rychle vylézajícím rudým kotoučem našeho centrálního ohřívače země z prvních červených čar nad obzorem, se věnujeme snídani a balení batohů. Odpočinutí, dá-li se to tak nazvat, s postupným rozhýbáváním bolavých svalů, pokračujeme z Przeleczu Gieraltowskeho hraničním hřebenem zelenou polskou turistickou značkou z 684 m n. m. do výšky 790 m na Plesnivý vrch. Následně přes jedno výhledové místo zvyšujeme výšku u Borůvkového vrchu na nějakých 835 m. … Pro zpestření a změnu reliéfu terénu bude dnešní den věnován také nadmořským výškám podstatně nižším. Zdejší oblast je známa spoustou romantických zatopených žulových a a vápenomramorových lomů. Tahle místa jsem už také dříve navštívil a jsou tedy hlavně určena tomu, kdo je se mnou ochoten Rychlebské hory sdílet. Ve hřebenu hodláme pokračovat až příští rok, když se zadaří tak až někam ke Kraličskému Sněžníku. Ale hřeben jde jít ještě dál. Po ranní relaxaci a kochání se rychle vylézajícím rudým kotoučem našeho centrálního ohřívače země z prvních červených čar nad obzorem, se věnujeme snídani a balení batohů. Odpočinutí, dá-li se to tak nazvat, s postupným rozhýbáváním bolavých svalů, pokračujeme z Przeleczu Gieraltowskeho hraničním hřebenem zelenou polskou turistickou značkou z 684 m n. m. do výšky 790 m na Plesnivý vrch. Následně přes jedno výhledové místo zvyšujeme výšku u Borůvkového vrchu na nějakých 835 m. …