Nová Bystřice, kašna na Mírovém náměstí. V Nové Bystřici nalezneme poměrně dost menších sakrálních památek. Patří mezi ně i kašna na Mírovém náměstí. I když v minulosti sloužila především k dodávání vody pro město. V jejím středu je umístěna socha sv. Lukáše. Samotná kašna je osmiboká, byla postavena v roce 1859, kdy doznívalo baroko. Zda se tento sloh podepsal i na kašně se těžko dokazuje. Samotná socha sv. Lukáše je údajně dílem sochaře M. Kaisera z počátku 18. století, ale je to s otazníkem. K samotnému světci lze uvést, že se narodil na počátku prvního století. Je jedním ze čtyř evangelistů. Jeho prací je třetí část Nového zákona. Okolo roku 50 doprovázel sv. Pavla a to po 27 let. S Ježíšem se nikdy nesetkal. Dožil se 84 let a je pochován v Thébách. Jeho lebka je součástí svatovítského pokladu a do Prahy byla dovezena císařem Karlem IV. Světec bývá zobrazován s obrazem Panny Marie. Jeho atributy jsou pero, kniha, svitek a býk. V Nové Bystřici nalezneme poměrně dost menších sakrálních památek. Patří mezi ně i kašna na Mírovém náměstí. I když v minulosti sloužila především k dodávání vody pro město. V jejím středu je umístěna socha sv. Lukáše. Samotná kašna je osmiboká, byla postavena v roce 1859, kdy doznívalo baroko. Zda se tento sloh podepsal i na kašně se těžko dokazuje. Samotná socha sv. Lukáše je údajně dílem sochaře M. Kaisera z počátku 18. století, ale je to s otazníkem. K samotnému světci lze uvést, že se narodil na počátku prvního století. Je jedním ze čtyř evangelistů. Jeho prací je třetí část Nového zákona. Okolo roku 50 doprovázel sv. Pavla a to po 27 let. S Ježíšem se nikdy nesetkal. Dožil se 84 let a je pochován v Thébách. Jeho lebka je součástí svatovítského pokladu a do Prahy byla dovezena císařem Karlem IV. Světec bývá zobrazován s obrazem Panny Marie. Jeho atributy jsou pero, kniha, svitek a býk.