Mezi Budějovicemi a Táborem, 3. část - Z Milevska do Soběslavi (Jižní Čechy 2020) Blížil se večer, my opustili Milevsko s jeho nádherným premonstrátským klášterem a plni dojmů pokračovali v cestě. Její směr se začal opět vracet k jihu a před námi bylo i nadále několik zastávek, které měly patřit k vrcholům letošního jihočeského putování. Ještě stále neskončil pátek 7. srpna a my mířili k baroknímu poutnímu areálu v Sepekově. Tak nějak jsme doufali, že když se nezavírá areál milevského konventu, mohli bychom mít štěstí i tady. Bohužel se tak ale nestalo.                     Kostel Jména Panny Marie, postavený v letech 1730 až 1733 jsme za vysokou zdí v podstatě jen tušili, takže jsme si v podstatě pouze z venkovní strany obešli ambit vybudovaný v letech 1760 až 1767. Byla to škoda, protože tzv. jihočeská Svatá hora mohla být docela zajímavým závěrečným bodem denního programu. Takto už nás čekal jen dojezd do Opařan, kde jsme na fotbalovém hřišti nejprve poseděli u piva, a poté také zalehli k zaslouženému odpočinku. A tím… Blížil se večer, my opustili Milevsko s jeho nádherným premonstrátským klášterem a plni dojmů pokračovali v cestě. Její směr se začal opět vracet k jihu a před námi bylo i nadále několik zastávek, které měly patřit k vrcholům letošního jihočeského putování. Ještě stále neskončil pátek 7. srpna a my mířili k baroknímu poutnímu areálu v Sepekově. Tak nějak jsme doufali, že když se nezavírá areál milevského konventu, mohli bychom mít štěstí i tady. Bohužel se tak ale nestalo.                     Kostel Jména Panny Marie, postavený v letech 1730 až 1733 jsme za vysokou zdí v podstatě jen tušili, takže jsme si v podstatě pouze z venkovní strany obešli ambit vybudovaný v letech 1760 až 1767. Byla to škoda, protože tzv. jihočeská Svatá hora mohla být docela zajímavým závěrečným bodem denního programu. Takto už nás čekal jen dojezd do Opařan, kde jsme na fotbalovém hřišti nejprve poseděli u piva, a poté také zalehli k zaslouženému odpočinku. A tím…