Milevsko – klášterní pivovar a lihovar Když se řekne klášter, většinou si každý představí kostel a nějakého toho mnicha, na Slovensku navíc Smädného. Vzdělanci si vzpomenou na knihovnu, ctitelé památek na refektář, dormitář, ambit nebo kapitulní síň … a to je často vše. A přitom mezi nejvýznamnější budovy většiny klášterů patřil nezbytný pivovar, v jihočeském Milevsku doplněný pro jistotu i lihovarem (ve zdejší prodejně vstupenek a suvenýrů ovšem nabízejí paradoxně jen klášterní víno). Text písně jedné nejmenované – pro změnu severočeské – skupiny o trvalé potřebě lehkých ženštin a chlastu zkrátka platil už před dávnými stoletími i na církevní půdě. Teď už ale seriózně a – bohužel – skutečně i podstatně méně vesele … Oba veledůležité objekty jsou dnes totiž ve stádiu stavby silně chátrající až polozřícené. A nepomohla jim ani skutečnost, že jsou již od května roku 1958 chráněnými kulturními památkami, které byly – spolu s celým klášterním areálem – o půlstoletí později dokonce povýšeny na památku národní. Bývalý… Když se řekne klášter, většinou si každý představí kostel a nějakého toho mnicha, na Slovensku navíc Smädného. Vzdělanci si vzpomenou na knihovnu, ctitelé památek na refektář, dormitář, ambit nebo kapitulní síň … a to je často vše. A přitom mezi nejvýznamnější budovy většiny klášterů patřil nezbytný pivovar, v jihočeském Milevsku doplněný pro jistotu i lihovarem (ve zdejší prodejně vstupenek a suvenýrů ovšem nabízejí paradoxně jen klášterní víno). Text písně jedné nejmenované – pro změnu severočeské – skupiny o trvalé potřebě lehkých ženštin a chlastu zkrátka platil už před dávnými stoletími i na církevní půdě. Teď už ale seriózně a – bohužel – skutečně i podstatně méně vesele … Oba veledůležité objekty jsou dnes totiž ve stádiu stavby silně chátrající až polozřícené. A nepomohla jim ani skutečnost, že jsou již od května roku 1958 chráněnými kulturními památkami, které byly – spolu s celým klášterním areálem – o půlstoletí později dokonce povýšeny na památku národní. Bývalý…