Bechyně – socha sv. Jana Nepomuckého Sochy sv. Jana Nepomuckého jsou u nás záležitostí hojně rozšířenou a oblíbenou. Různí se sice občas provedením, ale v základě jsou si velmi podobné. Ta, kterou najdeme na Masarykově náměstí v jihočeské Bechyni, je však opravdu dosti odlišná až výjimečná. Jedná se totiž o plastiku terakotovou a polychromovanou tak výrazně, že zde sv. Jan může někomu připomínat spíše Tahiťana nebo indiánského náčelníka. A je také o něco mladší než bývá obvyklé, protože pravděpodobně vznikla až někdy po roce 1780. Světcova socha stojí před presbytářem kostela sv. Matěje a předpokládá se, že její vznik i podoba souvisí se zdejší hrnčířskou tradicí. Původně stávala před bufetovou restaurací Na růžku a na své současné stanoviště se dostala teprve v roce 1938. Je přitom zajímavé, že malá keramická socha z konce 18. století stojí na „nepatřičně“ velkém žulovém soklu, pocházejícím z roku 1737. A již od května roku 1958 se jedná o naši chráněnou kulturní památku, od listopadu roku 1990 také o součást městské… Sochy sv. Jana Nepomuckého jsou u nás záležitostí hojně rozšířenou a oblíbenou. Různí se sice občas provedením, ale v základě jsou si velmi podobné. Ta, kterou najdeme na Masarykově náměstí v jihočeské Bechyni, je však opravdu dosti odlišná až výjimečná. Jedná se totiž o plastiku terakotovou a polychromovanou tak výrazně, že zde sv. Jan může někomu připomínat spíše Tahiťana nebo indiánského náčelníka. A je také o něco mladší než bývá obvyklé, protože pravděpodobně vznikla až někdy po roce 1780. Světcova socha stojí před presbytářem kostela sv. Matěje a předpokládá se, že její vznik i podoba souvisí se zdejší hrnčířskou tradicí. Původně stávala před bufetovou restaurací Na růžku a na své současné stanoviště se dostala teprve v roce 1938. Je přitom zajímavé, že malá keramická socha z konce 18. století stojí na „nepatřičně“ velkém žulovém soklu, pocházejícím z roku 1737. A již od května roku 1958 se jedná o naši chráněnou kulturní památku, od listopadu roku 1990 také o součást městské…