Hraniční kámen na Cínovci. Hranice mezi Čechami a Saskem v Krušných horách se ve středověku často měnila. Pevně stanovena byla na základě Chebské smlouvy. Část Cínovce se tak ocitla na německé straně. Přes Cínovec vedla významná obchodní a poštovní cesta z Drážďan do Prahy. Od poloviny 15. století se zde významně rozšířila těžba cínowolframových rud. Cínovci byl v roce 1885 udělen statut hornického města. Na Cínovci a jeho okolí byly usazeny kameny označující státní hranici, hranici panství a důlních revírů a také poštovní kameny. Jeden z těchto středověkých kamenů s neobvyklým tvarem se dochoval na louce u staré cesty vedoucí od hřbitova směrem na Husův vrch. Okolo vede nově vyznačený modrý Krušnohorský okruh. Údajně jde o hraniční mezník z roku 1673. Hranice mezi Čechami a Saskem v Krušných horách se ve středověku často měnila. Pevně stanovena byla na základě Chebské smlouvy. Část Cínovce se tak ocitla na německé straně. Přes Cínovec vedla významná obchodní a poštovní cesta z Drážďan do Prahy. Od poloviny 15. století se zde významně rozšířila těžba cínowolframových rud. Cínovci byl v roce 1885 udělen statut hornického města. Na Cínovci a jeho okolí byly usazeny kameny označující státní hranici, hranici panství a důlních revírů a také poštovní kameny. Jeden z těchto středověkých kamenů s neobvyklým tvarem se dochoval na louce u staré cesty vedoucí od hřbitova směrem na Husův vrch. Okolo vede nově vyznačený modrý Krušnohorský okruh. Údajně jde o hraniční mezník z roku 1673.