Kojetín – Chci práci a chleba Jednou z prvních „památek“, na které návštěvník hanáckého Kojetína přijíždějící od Olomouce narazí, je bílá socha připomínající tzv. Hladový pochod nezaměstnaných v roce 1931. Socha – či spíše památník – pochází z roku 1983 a jejím autorem je akademický sochař a zdejší rodák Zdeněk Krybus za spoluúčasti kolegy J.V. Hampla a architekta J. Kačírka. Investorem byl tehdejší MěNV Kojetín. Dílo je vysoké 190 cm (nepůsobé tak ovšem), široké 220 cm a jeho hloubka je 120 cm. Stavebním materiálem je zde pískovec celoplošně natřený vápnem. Krybusovo dílo je datováno, signováno a opatřeno údaji o investorovi. Nechybí jeho název díla a věnování (na paměť hladového pochodu nezaměstnaných 5. 2. 1931). Kojetínskou Práci a chleba najdeme v těsné blízkosti prodejny Albert a před domem č.p. 74, který se řadí k Tržnímu náměstí. V nedávné době byl tento památník kompletně renovován. Závěrečná poznámka jako PS: Je jistým paradoxem, že autor článku zastihl právě u této sochy skupinku obyvatel… Jednou z prvních „památek“, na které návštěvník hanáckého Kojetína přijíždějící od Olomouce narazí, je bílá socha připomínající tzv. Hladový pochod nezaměstnaných v roce 1931. Socha – či spíše památník – pochází z roku 1983 a jejím autorem je akademický sochař a zdejší rodák Zdeněk Krybus za spoluúčasti kolegy J.V. Hampla a architekta J. Kačírka. Investorem byl tehdejší MěNV Kojetín. Dílo je vysoké 190 cm (nepůsobé tak ovšem), široké 220 cm a jeho hloubka je 120 cm. Stavebním materiálem je zde pískovec celoplošně natřený vápnem. Krybusovo dílo je datováno, signováno a opatřeno údaji o investorovi. Nechybí jeho název díla a věnování (na paměť hladového pochodu nezaměstnaných 5. 2. 1931). Kojetínskou Práci a chleba najdeme v těsné blízkosti prodejny Albert a před domem č.p. 74, který se řadí k Tržnímu náměstí. V nedávné době byl tento památník kompletně renovován. Závěrečná poznámka jako PS: Je jistým paradoxem, že autor článku zastihl právě u této sochy skupinku obyvatel…