Toulání po Slováckém Horňácku - 2.část   Po rozloučení se starým kuželovským mlýnem jsme po polní cestě zamířili k temeni vrchu Bojiště. Abychom cestou zažili i nějaké to vzrůšo, chytla nás krátká, leč intenzivní přeháňka a nezbylo než se schovat do větrolamu. Naštěstí – jak přišla, tak odešla – a my se poté mohli kochat zajímavým pohledem na bělokarpatské vrcholky, nad nimiž se valily mraky tmavé tak, jakoby se předtím namočily v tiskařské modři. Dobytek pasoucí se na louce odběhl do protějšího lesa, ale s prvními paprsky slunce se vracel nazpět... no a naše nožky též pokračovaly v cestě k blízkému stožáru větrné elektrárny.   Jedná se o dánský výrobek – typ DWT 150, kteréžto číslo označuje max.výkon v kilowatthodinách - vysoký 30 metrů a nahoře osazen třemi vrtulovými listy. JZD Horňácko jej roku 1990 vystavělo jako první…   Po rozloučení se starým kuželovským mlýnem jsme po polní cestě zamířili k temeni vrchu Bojiště. Abychom cestou zažili i nějaké to vzrůšo, chytla nás krátká, leč intenzivní přeháňka a nezbylo než se schovat do větrolamu. Naštěstí – jak přišla, tak odešla – a my se poté mohli kochat zajímavým pohledem na bělokarpatské vrcholky, nad nimiž se valily mraky tmavé tak, jakoby se předtím namočily v tiskařské modři. Dobytek pasoucí se na louce odběhl do protějšího lesa, ale s prvními paprsky slunce se vracel nazpět... no a naše nožky též pokračovaly v cestě k blízkému stožáru větrné elektrárny.   Jedná se o dánský výrobek – typ DWT 150, kteréžto číslo označuje max.výkon v kilowatthodinách - vysoký 30 metrů a nahoře osazen třemi vrtulovými listy. JZD Horňácko jej roku 1990 vystavělo jako první…