Výlet na Ještěd. O Ještědu (1012 m. n. m. ) se toho napsalo hodně. Nechci nosit dříví do lesa, ale přeci jen pár řádků si neodpustím. Hora je nejvyšším bodem Ještědsko – kozákovského hřbetu, který se vypíná nad Libereckou kotlinou. Vrchol Ještědu je vidět ze všech světových stran a výhled z vrcholu se dá označit jako jedinečný. Na sever se díváme do Polska a Německa. Východním směrem jsou Krkonoše a Orlické hory. K západu máme možnost vidět České středohoří, Doupovské a Krušné hory. Jižním směrem to jsou Železné hory a na jihozápadě část Polabí, Křivoklátskou vrchovinu, Brdy a dokonce i Prahu. Je pravdou, že to není každý den, viditelnost musí být vynikající, ale i když se to zrovna nevydaří, rozhled je i přesto hezký. Na Ještědu jsem byl naposledy v roce 1960 a od té doby se toho hodně změnilo. Tehdy zdolat horu po svých bylo spíš vycházkou, dnes se už musí hodně slevit. Tenkrát ještě byla na vrcholu chata a i město Liberec bylo trochu jiné. Nelze se ani divit, že cesta po tolika letech je i malým… O Ještědu (1012 m. n. m. ) se toho napsalo hodně. Nechci nosit dříví do lesa, ale přeci jen pár řádků si neodpustím. Hora je nejvyšším bodem Ještědsko – kozákovského hřbetu, který se vypíná nad Libereckou kotlinou. Vrchol Ještědu je vidět ze všech světových stran a výhled z vrcholu se dá označit jako jedinečný. Na sever se díváme do Polska a Německa. Východním směrem jsou Krkonoše a Orlické hory. K západu máme možnost vidět České středohoří, Doupovské a Krušné hory. Jižním směrem to jsou Železné hory a na jihozápadě část Polabí, Křivoklátskou vrchovinu, Brdy a dokonce i Prahu. Je pravdou, že to není každý den, viditelnost musí být vynikající, ale i když se to zrovna nevydaří, rozhled je i přesto hezký. Na Ještědu jsem byl naposledy v roce 1960 a od té doby se toho hodně změnilo. Tehdy zdolat horu po svých bylo spíš vycházkou, dnes se už musí hodně slevit. Tenkrát ještě byla na vrcholu chata a i město Liberec bylo trochu jiné. Nelze se ani divit, že cesta po tolika letech je i malým…