<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<wpt lat="49.08218" lon="15.1709">
		<name>Kaproun (Kunžak) – Jára Cimrman u kolejí ležící, nespící, detrainizovaný aneb poutní místo všech Cimrmanologů</name>
		<cmt>Pod pojmem poutní místo si většina z nás asi představí něco trošku jiného než je malá lesní zastávka u úzkokolejné železniční trati. V malé jihočeské osadě Kaproun, která je (sou)částí městečka Kunžak i České Kanady, to ovšem možné je. A za všechno může - zatím pouze neoficiálně - největší z Čechů, málem zapomenutý génius, Jára Cimrman.
Tomu by jistě udělalo radost, že všechna data s tímto místem spojovaná, se dobře pamatují. Sám Jára byl v těchto místech detrainizován (krásný výraz pro vyhození černého pasažéra z vlaku) v roce 1900. O tři desetiletí později zde vznikla romantická železniční zastávka a posledního červnového dne roku 2000 i Cimrmanova „socha“, pamětní deska, kamenná mohyla (ta neustále roste, jak sem návštěvníci z celé země přivážejí kameny na počest českého velikána) a ohniště, u kterého si náš génius údajně ohříval své prokřehlé údy.
Řekněme, že všechno začalo asi takto: V toce 1900 cestoval Jára Cimrman z Vídně do Prahy, aby zde shlédl premiéru své hry Němý Bobeš…</cmt>
		<desc>Pod pojmem poutní místo si většina z nás asi představí něco trošku jiného než je malá lesní zastávka u úzkokolejné železniční trati. V malé jihočeské osadě Kaproun, která je (sou)částí městečka Kunžak i České Kanady, to ovšem možné je. A za všechno může - zatím pouze neoficiálně - největší z Čechů, málem zapomenutý génius, Jára Cimrman.
Tomu by jistě udělalo radost, že všechna data s tímto místem spojovaná, se dobře pamatují. Sám Jára byl v těchto místech detrainizován (krásný výraz pro vyhození černého pasažéra z vlaku) v roce 1900. O tři desetiletí později zde vznikla romantická železniční zastávka a posledního červnového dne roku 2000 i Cimrmanova „socha“, pamětní deska, kamenná mohyla (ta neustále roste, jak sem návštěvníci z celé země přivážejí kameny na počest českého velikána) a ohniště, u kterého si náš génius údajně ohříval své prokřehlé údy.
Řekněme, že všechno začalo asi takto: V toce 1900 cestoval Jára Cimrman z Vídně do Prahy, aby zde shlédl premiéru své hry Němý Bobeš…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/mista/kaproun-kunzak-jara-cimrman-u-koleji-lezici-nespici-detrainizovany-aneb-poutni-misto-vsech-cimrmanologu/detail"></link>
	</wpt>
</gpx>