Blatná a kostel Nanebevzetí Panny Marie nedaleko zámku Při cestě k zámku jsme nedaleko centra obce Blatná procházeli okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie. Prohlíželi jsme si ho zvenku, a když jsme zjistili, že je otevřeno, tak jsme nakoukli dovnitř.   Dnešní kostel, jehož podoba se skoro dochovala, byl vystavěn v gotickém slohu v letech 1444 až 1515 na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Vysvěcen byl 8. září 1515 symbolicky o svátku Narození Panny Marie. Postaral se o to olomoucký biskup Martin Göschl.    Z původního kostelíka se zachovala románská sakristie, které je sklenuta křížovou klenbou. Vlastní kostel je dvoulodní. Jeho sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepírají tři štíhlé sloupy. Stěny jsou prolomeny devíti vysokými gotickými okny s plaménkovou kružbou, která se částečně liší okno od okna.   Kostel je 16 metrů vysoký a 37 metrů dlouhý. Ani u tohoto svatostánku nechybí presbytář, který má síťovou klenbu o třech polích s hvězdicovým závěrem. Kostel je orientován oltářem k… Při cestě k zámku jsme nedaleko centra obce Blatná procházeli okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie. Prohlíželi jsme si ho zvenku, a když jsme zjistili, že je otevřeno, tak jsme nakoukli dovnitř.   Dnešní kostel, jehož podoba se skoro dochovala, byl vystavěn v gotickém slohu v letech 1444 až 1515 na místě původního románského kostelíka z konce 13. století. Vysvěcen byl 8. září 1515 symbolicky o svátku Narození Panny Marie. Postaral se o to olomoucký biskup Martin Göschl.    Z původního kostelíka se zachovala románská sakristie, které je sklenuta křížovou klenbou. Vlastní kostel je dvoulodní. Jeho sklípkovou klenbu hvězdového vzorce podepírají tři štíhlé sloupy. Stěny jsou prolomeny devíti vysokými gotickými okny s plaménkovou kružbou, která se částečně liší okno od okna.   Kostel je 16 metrů vysoký a 37 metrů dlouhý. Ani u tohoto svatostánku nechybí presbytář, který má síťovou klenbu o třech polích s hvězdicovým závěrem. Kostel je orientován oltářem k…