Pomník obětem důlního neštěstí v Modlanech Počátky těžby hnědého uhlí v podkrušnohorské pánvi sahají do 15. století. Z této doby se dochovaly první písemné odkazy na těžbu takzvaného hořlavého kamene. Těžba uhlí zpočátku probíhala primitivním způsobem v nehlubokých jamách, které byly postupně hloubeny. Toto divoké dolování bylo ukončeno v roce 1789, kdy byl zřízen báňský úřad. Od počátku 19. století se uhlí dobývalo nejčastěji hlubinně. U obce Modlany byl v roce 1882 založen důl Doblhoff III. Byl to největší důl na Teplicku. Po roce 1945 byl přejmenován na důl Kateřina. Důl byl hluboký 165 metrů a mocnost sloje byla 7 – 14 metrů. Těžba na tomto dole skončila v roce 1964. V průběhu těžby zde došlo ke dvěma tragickým událostem. V roce 1902 došlo k výbuchu plynů a uhelného prachu. Neštěstí si vyžádalo 13 obětí. Během výbuchu také zahynuli všichni koně v dole, kteří se v té době používali k vyvážení uhlí. V lednu 1963 došlo k velkému důlnímu požáru, při kterém přišlo o život 15 horníků. V parčíku v centru… Počátky těžby hnědého uhlí v podkrušnohorské pánvi sahají do 15. století. Z této doby se dochovaly první písemné odkazy na těžbu takzvaného hořlavého kamene. Těžba uhlí zpočátku probíhala primitivním způsobem v nehlubokých jamách, které byly postupně hloubeny. Toto divoké dolování bylo ukončeno v roce 1789, kdy byl zřízen báňský úřad. Od počátku 19. století se uhlí dobývalo nejčastěji hlubinně. U obce Modlany byl v roce 1882 založen důl Doblhoff III. Byl to největší důl na Teplicku. Po roce 1945 byl přejmenován na důl Kateřina. Důl byl hluboký 165 metrů a mocnost sloje byla 7 – 14 metrů. Těžba na tomto dole skončila v roce 1964. V průběhu těžby zde došlo ke dvěma tragickým událostem. V roce 1902 došlo k výbuchu plynů a uhelného prachu. Neštěstí si vyžádalo 13 obětí. Během výbuchu také zahynuli všichni koně v dole, kteří se v té době používali k vyvážení uhlí. V lednu 1963 došlo k velkému důlnímu požáru, při kterém přišlo o život 15 horníků. V parčíku v centru…