Stříbrnice - areál kostela sv.Prokopa   Lokalita slováckých Stříbrnic patří k nejdéle osídleným na Uherskohradišťsku a obyvatelé obce už od pradávna inklinují k jednomu jedinému světci – sv.Prokopu. Tomuto svému oblíbenci zasvětili jak barokní kapli stojící vprostřed návsi, tak i kostel, který je ale mnohem mladšího data. Roku 1906 v obci vznikla Jednota sv.Prokopa, jejíž hlavním cílem byla výstavba obecního kostela. Šéfem společenství byl buchlovický kaplan, páter Martin Bogar. Se svým záměrem se svěřil říšskému poslanci Dr.Antonínu Stojanovi, podařilo se mu nadchnout jej pro věc a poté už (krom financí) nestálo ve stavbě chrámu nic v cestě. Budovat se začal ještě v roce 1906, o dva roky později byl v listopadu slavnostně vysvěcen a na Buchlovicku přibyla nová farnost. Páter Bogar se pak stal v kostele sv.Prokopa i prvním jeho stálým farářem, to ale…   Lokalita slováckých Stříbrnic patří k nejdéle osídleným na Uherskohradišťsku a obyvatelé obce už od pradávna inklinují k jednomu jedinému světci – sv.Prokopu. Tomuto svému oblíbenci zasvětili jak barokní kapli stojící vprostřed návsi, tak i kostel, který je ale mnohem mladšího data. Roku 1906 v obci vznikla Jednota sv.Prokopa, jejíž hlavním cílem byla výstavba obecního kostela. Šéfem společenství byl buchlovický kaplan, páter Martin Bogar. Se svým záměrem se svěřil říšskému poslanci Dr.Antonínu Stojanovi, podařilo se mu nadchnout jej pro věc a poté už (krom financí) nestálo ve stavbě chrámu nic v cestě. Budovat se začal ještě v roce 1906, o dva roky později byl v listopadu slavnostně vysvěcen a na Buchlovicku přibyla nová farnost. Páter Bogar se pak stal v kostele sv.Prokopa i prvním jeho stálým farářem, to ale…