Zřícenina hradu Veliš u Jičína Kousíček od Jičína, v Královéhradeckém kraji, stával kdysi ve 14. století (a pravděpodobně již mnohem dříve) jeden z nedobytných hradů České republiky. Stával na vrchu Veliš (432 m n. m.), hned u stejnojmenné obce. Dnes z něj zbyly jen pozůstatky, ale kdysi byl královský hrad Veliš poměrně rozsáhlý a významný. Svou slávu si vysloužil v průběhu třicetileté války, kdy byl neúspěšně obléhán Švédy. Co nezhatili Švédové, o to se v roce 1658 postaral císař Ferdinand II., který nechal hrad v roce 1678 zbořit. Materiál po zboření hradu byl odvezen jezuity a využit na stavbu sakrálních objektů. Zbytky zdiva hradu si rozebrali také místní obyvatelé. Po hradu zbylo jen málo stop, zvlášť, když se tu v 18. století začal těžit čedič a vrchol Veliš byl protkán štolami a cestičkami jako ementál. Nicméně všechno zlé je pro něco dobré a tak nám tu po kdysi rozlehlém a nedobytném hradu zůstalo krásné přírodní místo.  Kousíček od Jičína, v Královéhradeckém kraji, stával kdysi ve 14. století (a pravděpodobně již mnohem dříve) jeden z nedobytných hradů České republiky. Stával na vrchu Veliš (432 m n. m.), hned u stejnojmenné obce. Dnes z něj zbyly jen pozůstatky, ale kdysi byl královský hrad Veliš poměrně rozsáhlý a významný. Svou slávu si vysloužil v průběhu třicetileté války, kdy byl neúspěšně obléhán Švédy. Co nezhatili Švédové, o to se v roce 1658 postaral císař Ferdinand II., který nechal hrad v roce 1678 zbořit. Materiál po zboření hradu byl odvezen jezuity a využit na stavbu sakrálních objektů. Zbytky zdiva hradu si rozebrali také místní obyvatelé. Po hradu zbylo jen málo stop, zvlášť, když se tu v 18. století začal těžit čedič a vrchol Veliš byl protkán štolami a cestičkami jako ementál. Nicméně všechno zlé je pro něco dobré a tak nám tu po kdysi rozlehlém a nedobytném hradu zůstalo krásné přírodní místo.