Boňkov - Soudkova štola   Karbon, kulm, perm... tahle slova nejsou cizojazyčnými nadávkami, ale odbornými názvy z geologické minulosti Moravské brány a jejího kopcovitého okolí za období prvohor. Tehdy vznikala droba i břidlice, které byly ještě v nedávné době těženy na okraji Oderských vrchů u Olšovce a Boňkova. V prvním případě se z dnes zatopených lomů získával pevný stavební kámen, vhodný jako základ na stavbu silnic, v druhém pak břidlice využívaná kdysi jako výtečná střešní krytina. Ta nejkvalitnější se nelámala v lomech jámových, ale ve štolách v pevné skále, kde nebyla hornina tolik zvětraná. Předminulou sobotu jsem se trouchu pocoural po Potštátském skalním městě a jeho okolí a při zpáteční cestě zamířil k zatopeným lomům v Olšovci. Zhruba v polovině cesty – za busovou zastávkou Olšovec, Boňkov, rozcestí – jsem ale…   Karbon, kulm, perm... tahle slova nejsou cizojazyčnými nadávkami, ale odbornými názvy z geologické minulosti Moravské brány a jejího kopcovitého okolí za období prvohor. Tehdy vznikala droba i břidlice, které byly ještě v nedávné době těženy na okraji Oderských vrchů u Olšovce a Boňkova. V prvním případě se z dnes zatopených lomů získával pevný stavební kámen, vhodný jako základ na stavbu silnic, v druhém pak břidlice využívaná kdysi jako výtečná střešní krytina. Ta nejkvalitnější se nelámala v lomech jámových, ale ve štolách v pevné skále, kde nebyla hornina tolik zvětraná. Předminulou sobotu jsem se trouchu pocoural po Potštátském skalním městě a jeho okolí a při zpáteční cestě zamířil k zatopeným lomům v Olšovci. Zhruba v polovině cesty – za busovou zastávkou Olšovec, Boňkov, rozcestí – jsem ale…