Valašskosenická kaple sv.Cyrila a Metoděje   Túru ze Zděchova přes Hajdovy paseky a Senické lúky jsme s ženou zakončili na busové zastávce obce, která dostala jméno podle říčky Senice a přídomek Valašská nese až od roku 1924. Do odjezdu spoje zbývalo dostatek času i zamířil jsem ještě sólo k nedaleké zajímavé sakrální stavbě, která krášlí centrum obce za říčkou Senicí. Poněvadž byla pomalu zapadajícím sluncem velmi hezky nasvícena, obešel jsem si ji téměř ze všech světových stran. Když jsem pak stál před proskleným vchodem s namalovanými bílými pásy kříže a marně se snažil mezerami mezi nimi přes sklo vyfotit interiér, viděl jsem jak v zrcadle, že sem přijela žena na kole (samozřejmě s ochrannou rouškou) a se slovy - „Chcete sa podívat do vnitřku?“ - dveře do kaple k mé velké radosti otevřela.   Túru ze Zděchova přes Hajdovy paseky a Senické lúky jsme s ženou zakončili na busové zastávce obce, která dostala jméno podle říčky Senice a přídomek Valašská nese až od roku 1924. Do odjezdu spoje zbývalo dostatek času i zamířil jsem ještě sólo k nedaleké zajímavé sakrální stavbě, která krášlí centrum obce za říčkou Senicí. Poněvadž byla pomalu zapadajícím sluncem velmi hezky nasvícena, obešel jsem si ji téměř ze všech světových stran. Když jsem pak stál před proskleným vchodem s namalovanými bílými pásy kříže a marně se snažil mezerami mezi nimi přes sklo vyfotit interiér, viděl jsem jak v zrcadle, že sem přijela žena na kole (samozřejmě s ochrannou rouškou) a se slovy - „Chcete sa podívat do vnitřku?“ - dveře do kaple k mé velké radosti otevřela.