Přírodní památka Prosecké skály. Prosecké skály jsou přírodní útvar vzniklý těžením písků usazených v období křídy. Rozkládají se pod dnešním Prosekem až ke svahu do Vysočan a Libně, kde pískovec místy vystupuje na povrch. Usazeniny písku jsou tvořeny dvěma odlišnými vrstvami. Světlejší spodní vrstva pískovce je tvořená rozpadavým bílým pískovcem usazeným v sladkovodním prostředí, horní vrstva je tmavší, hrubozrnná a vznikla uložením písků v mořském prostředí. Podle potřeby se zde těžil bílý kaolinový písek, nebo hrubý písek stavební. Těžilo se povrchově, i kopáním v podzemí. Podpovrchovou těžbou tak vznikl rozsáhlý systém chodeb i podzemních jeskyň, které ovšem zvenku nejsou vidět. Od roku 1968 jsou skály (vlastně díry) vyhlášeny přírodní památkou. Podzemní prostory se staly útočištěm netopýrů i různých nekalých živlů. Vytěžený písečný prostor se postupně stal nestabilní, docházelo k propadům povrchu, někdy i lidí, údajně se tam propadl i autobus. V souvislosti s výstavbou proseckého sídliště i dalších stavebních záměrů… Prosecké skály jsou přírodní útvar vzniklý těžením písků usazených v období křídy. Rozkládají se pod dnešním Prosekem až ke svahu do Vysočan a Libně, kde pískovec místy vystupuje na povrch. Usazeniny písku jsou tvořeny dvěma odlišnými vrstvami. Světlejší spodní vrstva pískovce je tvořená rozpadavým bílým pískovcem usazeným v sladkovodním prostředí, horní vrstva je tmavší, hrubozrnná a vznikla uložením písků v mořském prostředí. Podle potřeby se zde těžil bílý kaolinový písek, nebo hrubý písek stavební. Těžilo se povrchově, i kopáním v podzemí. Podpovrchovou těžbou tak vznikl rozsáhlý systém chodeb i podzemních jeskyň, které ovšem zvenku nejsou vidět. Od roku 1968 jsou skály (vlastně díry) vyhlášeny přírodní památkou. Podzemní prostory se staly útočištěm netopýrů i různých nekalých živlů. Vytěžený písečný prostor se postupně stal nestabilní, docházelo k propadům povrchu, někdy i lidí, údajně se tam propadl i autobus. V souvislosti s výstavbou proseckého sídliště i dalších stavebních záměrů…