Hipostezkami Liberecka, aneb milujeme koně. Jsem vášnivou milovnicí koní, hipoturistiky a všeho s koňmi spojeného. Největším relaxací je pro mě poslouchání pravidelných kroků čtyř koňských kopyt a pocit silného hřbetu, který mne bezpečně nese přírodou. Ne nadarmo se praví to známé rčení o pohledu z koňského hřbetu. S velkou radostí jsem se v roce 2003 dozvěděla o tvorbě prvních organizovaných tras pro koně, takzvaných hipostezek, kterých je v dnešní době po celé České republice už tisíce kilometrů. Při volných víkendech a o dovolených k radosti všech zúčastněných nakládám svého přítele i chlupatého partnera do vozíku a odvážím je po republice, abychom spolu procházeli zákoutími celé naší krásné republiky. Přítel si sice v jezdecké turistice moc nelibuje, ale trpělivě mě, pokud má čas, doprovází na mých cestách jako „technické zázemí“. Posledním terčem mých toulek se stalo Liberecko, kde vznikaly a vznikají hipostezky opožděněji oproti ostatní republice. Neznamená to ale, že by byly již vzniklé… Jsem vášnivou milovnicí koní, hipoturistiky a všeho s koňmi spojeného. Největším relaxací je pro mě poslouchání pravidelných kroků čtyř koňských kopyt a pocit silného hřbetu, který mne bezpečně nese přírodou. Ne nadarmo se praví to známé rčení o pohledu z koňského hřbetu. S velkou radostí jsem se v roce 2003 dozvěděla o tvorbě prvních organizovaných tras pro koně, takzvaných hipostezek, kterých je v dnešní době po celé České republice už tisíce kilometrů. Při volných víkendech a o dovolených k radosti všech zúčastněných nakládám svého přítele i chlupatého partnera do vozíku a odvážím je po republice, abychom spolu procházeli zákoutími celé naší krásné republiky. Přítel si sice v jezdecké turistice moc nelibuje, ale trpělivě mě, pokud má čas, doprovází na mých cestách jako „technické zázemí“. Posledním terčem mých toulek se stalo Liberecko, kde vznikaly a vznikají hipostezky opožděněji oproti ostatní republice. Neznamená to ale, že by byly již vzniklé…