Středočeské Polabí 2 aneb z Nymburka přes Kersko a Brandýs na zámek Veltrusy S krásným královským městem Nymburk se nám sice neloučilo lehce, na druhou stranu je třeba přiznat, že nás vesměs uzavřené interiéry zdejších památek moc nepotěšily. Vydali jsme se podél Labe a Nymburk se s námi rozžehnal podobně, jako nás přivítal. Poslední sbohem nám totiž řekl slavný Nymburský pivovar, který byl postaven v letech 1895 až 1898. My už se ovšem nemohli zdržovat, protože pátek 26.7.2019 přepadal do své druhé poloviny a „úkolů“ zbývalo stále dost. Další úsek cesty nám měl dát od historických památek odpočinout a spíše nás zase přiblížit přírodě. Sympatická hospůdka v Pístech měla zavřeno, a tak jsme se rovnou vydali k PP písečný přesyp u Píst. Jedná se v podstatě o klasickou pouštní písečnou dunu, a protože jsem evropský kontinent ještě nikdy neopustil, byl jsem potěšen. Na chvilku jsem si přišel jako Kara ben Nemsí. Poušť ovšem vyvolává žízeň, takže nám nezbylo nic jiného, než se vydat k vodní hladině zvané … S krásným královským městem Nymburk se nám sice neloučilo lehce, na druhou stranu je třeba přiznat, že nás vesměs uzavřené interiéry zdejších památek moc nepotěšily. Vydali jsme se podél Labe a Nymburk se s námi rozžehnal podobně, jako nás přivítal. Poslední sbohem nám totiž řekl slavný Nymburský pivovar, který byl postaven v letech 1895 až 1898. My už se ovšem nemohli zdržovat, protože pátek 26.7.2019 přepadal do své druhé poloviny a „úkolů“ zbývalo stále dost. Další úsek cesty nám měl dát od historických památek odpočinout a spíše nás zase přiblížit přírodě. Sympatická hospůdka v Pístech měla zavřeno, a tak jsme se rovnou vydali k PP písečný přesyp u Píst. Jedná se v podstatě o klasickou pouštní písečnou dunu, a protože jsem evropský kontinent ještě nikdy neopustil, byl jsem potěšen. Na chvilku jsem si přišel jako Kara ben Nemsí. Poušť ovšem vyvolává žízeň, takže nám nezbylo nic jiného, než se vydat k vodní hladině zvané …